Každý den řeší v muzeu novou zajímavou problematiku, má svůj profil na Facebooku, a dokonce i samotnému Muzeu Sokolov založil na této populární sociální síti jeho stránky. Ředitele Muzea Sokolov Karlovarského kraje Michaela Runda jeho práce zkrátka baví.


Čím se budete snažit nalákat během léta návštěvníky do muzeí v Sokolově, Horním Slavkově či v Krásně?
V Sokolově jsme na konci června obdrželi krásný model zámku od Věznice Horní Slavkov, který je propracovaný do detailů a ukazuje stav zámku v polovině 19.století, tedy ještě s nízkými věžemi. Dále je možné v malé výstavní síni navštívit tematickou výstavu věnovanou českým a moravským synagogám a ve velké výstavní síni výstavu Druhá světová, která mapuje léta 1938 –1945 na Sokolovsku a u příležitosti které jsme vydali velice povedenou publikaci „Ve spárech orlice“ autorů Romany Beranové a Vladimíra Bružeňáka.
V Horním Slavkově mohou zájemci navštívit výstavu akvarelů Václavy Křížové a v Krásně jsme zatraktivnili návštěvu komentovanými prohlídkami. Naše muzeum se také účastní celokrajské soutěže 10 let Karlovarského kraje s kulturními památkami, kde zájemci navštěvují zajímavé hrady, zámky, muzea a galerie a soutěží přitom o hodnotné ceny.


A co štola číslo 1 v Jáchymově? V jakém je stavu, pokračují zde nějaké opravy?
V současné době máme zprovozněnu část štoly z padesátých let minulého století o délce cca 230 metrů. Připravujeme projekt s žádostí o evropské finance, kde v první fázi chceme vybudovat kvalitní zázemí pro návštěvníky – vstupní objekt jako náhradu za nevyhovující stavební buňky, dále by mělo dojít k opravě takzvaných Mauthausenských schodů, úpravě areálu bývalého lágru Svornost a k opravě ústí štoly Vysoká Jedle. Připravujeme i další kroky, které by zpřístupnily další prostory podzemí, a to část stříbronosné středověké štoly, kde by se ukazovalo nejslavnější období jáchymovské historie.


Chodí za vámi lidé s tím, že ta či ona expozice se jim líbila? O jakých exponátech nejvíce mluví?
Každá naše pobočka má co nabídnout a setkáváme se například s tím, že návštěvníci oceňují kvalitu provedení sokolovské stálé expozice, byť je už z roku 1986. V poslední době táhne lidi hodně již zmiňovaný model zámku. V Horním Slavkově lidi většinou zaujme takzvaná černá kuchyně a funkční hodinový stroj věžních hodin.
V Krásně kromě funkční důlní drážky a parního stroje těžní věže lidi zajímají jednotlivé raritní exponáty, jako je například pojízdný důlní záchod nebo model středověkého dolu.
Ve štole číslo 1 v Jáchymově zase hodně návštěvníků říká, že teprve v temné štole v podzemí si uvědomí, jaké asi byly pracovní podmínky horníků pracujících v uranových dolech v padesátých letech, z nichž mnozí v těchto dolech nepracovali dobrovolně.


Co vás baví na práci ředitele Muzea Sokolov, p.o. Karlovarského kraje?
Je to práce v oblasti, která mě zajímá. Každý den se musí řešit nová zajímavá problematika. Mile mě překvapilo, jak je v muzeu „živo“ a že vůbec není pravda, že je to mrtvá instituce, o kterou není zájem. Snažíme se aktivně působit jak v oblasti kultury, tak i cestovního ruchu.


Všiml jsem si, že máte Facebook, sociální síť, která v dnešní době vládne světu. Proč jste si ho založil a s kým komunikujete jeho prostřednictvím nejčastěji?
Na Facebooku jsem už asi od března 2009. Mezi „přáteli“ mám jak své známé, tak i bývalé kolegy, ale i další zajímavé lidi, jako například genealožku z východních Čech, ředitele Slováckého muzea v Uherském Hradišti, několik novinářů, ale i třeba mezinárodní marketingovou ředitelku jedné počítačové firmy.
Zajímavým segmentem mých „přátel“ jsou moji vzdálení příbuzní ve věku kolem 15-20 let. Právě na tomto segmentu si člověk může uvědomit, jakou sílu při komunikaci nová média typu Facebook mají.


Snažíte se i sokolovské muzeum prezentovat na Facebooku?
I naše muzeum je na Facebooku a snažíme se s našimi příznivci komunikovat a informovat je o různých aktualitách. Souběžně samozřejmě provozujeme naše stránky www.muzeum-sokolov.cz.
Chtěli jsme dokonce zkusit i reklamní kampaň prostřednictvím Facebooku, bohužel rozpočet šel mimo možnosti naší příspěvkové organizace.


Co je pro vás tím největším pracovním cílem?
Chtěl bych navázat na práci svých předchůdců, obzvláště dlouholetého ředitele Ing. Pavla Berana. Krátkodobé cíle se daří plnit, například se nám povedlo po dlouhé době vydat v souvislosti s výstavou muzejní publikaci.
Z hlediska dlouhodobého bych rád sehnal finance na obnovu expozice v zámku a rád bych dotáhl do konce projekty týkající se zpřístupnění středověké štoly Jeroným, opravy barokního děkanství, ve kterém by měl sídlit do budoucna česko-bavorský geopark, a zázemí štoly číslo 1 v Jáchymově.

K. Šujan