Šéf Sedleckého kaolínu Gold: Podnikáme v souladu se životním prostředím

Jsou to už tři týdny, co se v Jenišově sešli aktivisté, kteří mají velké obavy z dalšího rozvoje aktivit Sedleckého kaolínu. Zástupci této firmy na jednání na rozdíl od kandidátů do Poslanecké sněmovny pozváni nebyli. Že není situace kolem dalších ložisek těžby kaolínu jednoduchá, potvrzuje i fakt, že se tím začalo oficiálně zabývat také vedení karlovarského magistrátu, protože dopad na životní prostředí mohou mít kvůli tomu právě i Karlovy Vary. Příští týden je problematika Sedleckého kaolínu (SK) navíc na programu rady Karlovarského kraje.

Redakce Deníku požádala místopředsedu představenstva SK a jeho ředitele Radomila Golda o zodpovězení otázek, které z jednání v Jenišově vyplynuly.

Těžařské firmy mají profit z materiálu, který vlastní stát. Ten SK údajně dotuje. Mohl byste říci, kolik platíte státu za vytěženou tunu kaolínu?

Stát Sedlecký kaolín v žádném případě nedotuje, ale naopak z činnosti podobných firem profituje. Do veřejných rozpočtů ročně přispíváme více než 82 miliony korun. Těžba kaolinu a jeho zpracování na Karlovarsku zaměstnává zhruba 5000 lidí. Na těžbě kaolinu je závislá celá řada průmyslových odvětí, která do státního rozpočtu odvádějí další stovky milionů korun ročně. Kaolin se takto na Karlovarsku těží od 80. let 18. století.

Co říkáte na kritiku, že těžařská firma má v podstatě pozici státu, která si sama těží, kolik chce a nikdo ji nehlídá? To prý říká Horní zákon z roku 1988.

To naprosto odmítám, je tomu právě naopak. Horní zákon je v tomto ohledu striktní, jedná se o odvětví se silnou regulací. Zákon výslovně ukládá povinnost hospodárného využívání ložisek. Hospodaření se zásobami včetně výše roční těžby dozoruje a kontroluje ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo životního prostředí prostřednictvím České geologické služby a samozřejmě státní báňská správa.

Starostové Karlovarského kraje doufají, že nová vláda bude spravedlivější

Jak je to s kočkolitem? Prý jde na jeho zpracování až 97 procent z vytěženého materiálu, měl jste to říci na někdejším jednání v Jenišově. Pokud je to pravda, máte pocit, že taková kvantita má veřejné opodstatnění?

Zdejší kaoliny jsou svojí kvalitou výjimečné, a proto jsou velmi důležitou surovinou, která je nezbytná pro řadu důležitých odvětví nejen v našem kraji, ale v celé České republice. Jedná se především o porcelán, dále papírenství, stavebnictví, chemický průmysl, automobilový průmysl, a další.

Stelivo pro domácí zvířata, se vyrábí z bentonitu, nikoli z kaolinu. Bentonity sice nejsou z hlediska jejich výskytu tak vzácné, ale neznamená to, že mají ze společenského hlediska menší veřejné opodstatnění. Pro statisíce chovatelů se jedná o nezbytnou hygienickou komoditu, bez které se nelze obejít. Bentonity se navíc používají i ve slévárenství, stavebnictví, zemědělství a mnoha dalších oborech.

Máte pocit, že podnikáte v souladu s ochranou životního prostředí či nikoliv?

Ano, jsem o tom přesvědčen. Vždyť jsme pod drobnohledem všech orgánů, které plnění podmínek v oblasti životního prostředí řeší. V posledních letech jde o jednu z našich priorit.

Jako příklad mohu uvést ukončení rekultivací na lomech Podlesí, Hájek, Osmosa a Jimlíkov, kdy jsme vrátili pozemky zasažené těžbou o rozloze cca 50 ha do zemědělského a lesního půdního fondu.

Dále jsme získali ocenění ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za 1. místo v kategorii úspory energií, kdy jsme pořízením kogenerační jednotky dosáhli ročního snížení emisí oxidu uhličitého o více než 3,5 tisíce tun.

Aktuálně se věnujeme přípravě na výstavbu zelených zdrojů energie, řešíme projekty nakládání s odpadními vodami provozu Loket i Božičany a podobně.

Co říkáte na kritiku, že úředníci krajského úřadu hájí zájmy SK, když například neměli potřebu nařídit EIA, kterou nakonec nařídilo ministerstvo životního prostředí? Zájmy SK a rozšíření těžby jsou prý v rozporu se SWOT analýzou, kterou pro Karlovarský kraj zpracovala EU, a přesto vám dávají úředníci kladná vyjádření…

My jsme v roli žadatele o získání práva dobývat nerosty na konkrétních ložiscích a je na státní správě stanovit podmínky, za jakých nám to bude případně umožněno. Objem těžby se navíc nemění, kaolinu těžíme stále stejné množství. V některých lokalitách zároveň dochází k postupnému dotěžování zásob. SWOT analýza EU, o které mluvíte mi není známa. Útlum těžby by znamenal problémy v mnoha průmyslových odvětvích, konec porcelánek a tisíce nezaměstnaných v regionu.

Nezaměstnaných v kraji oproti srpnu ubylo

V Božičanech se propadají pozemky. Je možné zabránit dalším propadům?

Problematika propadání pozemků v obci Božičany je dlouhodobá a souvisí s historickou hlubinnou těžbou uhlí přímo na území obce nikoliv s těžbou kaolinu. Mimochodem problematika následků historické těžby uhlí se řeší i v mnoha jiných obcích Karlovarského kraje.

Můžete vyloučit, že to nenastane při otevření Mírové Zátiší?

Ano, propady pozemků zaviněné těžbou kaolinu můžu zcela vyloučit, protože s těžbou kaolinu nesouvisí. Navíc těžba ložiska kaolinu Mírová-Zátiší bude probíhat povrchovým otevřeným lomem.

Nemovitosti v Božičanech mají praskliny. Prý to je následkem těžby kaolinu. Co na to říkáte?

Jak už jsem řekl, kaolin se pod obcí Božičany nikdy netěžil. Propadání pozemků a praskliny na nemovitostech v obci souvisí s historickou těžbou hnědého uhlí.

Osmóza je prý zasypána nelegálním odpadem a potvrdila to Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Kde se tam tento materiál vzal? Cítíte za něj odpovědnost?

ČIŽP nic takového nepotvrdila, pouze nám předložila protokol z místního šetření, kdy nás vyzvala k podání vysvětlení ohledně zjištění, že se v lomu nacházejí materiály neznámého původu. Nakonec se ukázalo, že se nejedná o plochu rekultivace, ale o plochu běžné činnosti, kde drtivou většinu oněch materiálů tvořily skrývkové hmoty. Materiály z důlní činnosti nejsou odpadem!

Abych byl objektivní musím přiznat, že se v lomu našly i skutečné odpady, kdy se jednalo o čtyři pneumatiky, zbytky různých plastů, hliníkových plechovek a podobně. Tyto odpady jsme, aniž bychom dohledali původce, vyseparovali a odvezli na řízenou skládku. Nyní jsme zvýšili dohled na všech lomech s cílem zamezit svévolnému navážení odpadů třetími osobami. Naší odpovědností je, abychom zamezili zřizování takovýchto černých skládek.

Jak je to s přístupovou cestu k dolu v Jenišově, když soud vydal rozhodnutí, že SK tuto komunikaci využívat nemůže. Existují fotografie, na nichž jsou na daném pozemku auta SK a prý jste narušili zábrany. Můžete to vysvětlit?

Soud žádné rozhodnutí o zákazu používání cesty nevydal a myslíme si, že ani vydat nemůže. Obec Jenišov sama vyvolala požadavek na vybudování retenčních nádrží v lomu. Teď se diví, že do lomu musí občas přijet naše technika. V dobývacím prostoru Jenišov máme řádně povolenou hornickou činnost a je naší povinností v lomu provádět alespoň základní udržovací práce.