Spolu se svým čtrnáctiletým křížencem psa zůstal sedět přes noc na schodech panelového domu v Sokolově a marně telefonicky sháněl pomoc. Zůstali tam spolu bezmála dvanáct hodin, než je vysvobodila záchranná a odchytová služba pro zvířata z Karlových Varů.

"V neděli zhruba ve 22 hodin chtěl náš pes Kuba ven. Manželka byla u dcery v Praze, a tak jsem se oblékl a vyrazili jsme. Bohužel jsme ušli jen o jedno patro níž, Kubovi se rozjely nohy a už nevstal. Nemohl jsme se ho donutit, aby se zvedl. Když jsem mu pomáhal bylo to pro něj nepříjemné a bolestivé. Zvednout do náručí jsem ho nezvládl, vážil 31 kilo. Poté začal být vostrý i na mě. Jakýkoliv pohyb byl pro něj utrpením," vzpomíná na nepříjemné okamžiky Ladislav Daněk. To však ještě netušil, co ho ještě čeká.

"Zavolal jsem na městskou polici s tím, že nevím co mám dělat, zda by mi nepomohli, protože Kuba začíná být agresivní. Chvílemi mi přišlo, jako by mě ani nepoznával. Bylo mi řečeno, že odchytová služba chytá jen potulné psy a tudíž je to mrzí a nemohou mi nijak pomoci," říká Daněk.

Zavolal proto manželce, která byla v té době v Praze u dcery. Poté se všichni snažili kamkoliv dovolat, a to celou noc. "Byl to dlouhý seznam čísel. Hledali jsme něco jako veterinární pohotovost. Ale v noci byl na každém záznamník s tím, že se máme ozvat ráno od tolika a tolika hodin. Čísla, která záznamník neměla, nikdo nebral. A opravdu nám pomohli až ráno. Po celou tu dobu tam manžel seděl se psem na schodech," říká Marie Daňková.

"Byl jsme tam se psem bezmála 12 hodin. Bál jsem se, aby třeba nepokousal souseda, u jehož dveří lehnul. Nebo někoho jiného, kdo půjde po schodech. Také jsem nechtěl, aby štěkal nebo kňučel celou noc. Tak jsem tam seděl celou noc. Občas jsem vstal a rozsvítil, abych viděl, jak je na tom. Někdy v půl deváté ráno jsme se dovolali na veterinární kliniku ve Dvorech, kde nám paní nebo slečna pomohla a nasměrovala nás na pana Prokeše a jeho odchytovou službu. Ti přijeli a byli velmi ochotní a ještě mě utěšovali. Vše skončilo zhruba v deset dopoledne, kdy Kubu odvezli. Poté dostal uspávací injekci, která mu ukončila trápení," dodává zlomeným hlasem sokolovský senior. Oba manželé se shodují na tom, že nejhorší byla ta bezmoc. Odchytová služba, která pro psa přijela, tvrdí, že kontakt na ní mají, jak policisté, strážníci tak hasiči.

"Pokud je to tak, jak říkáte, nedokážu to pochopit. Chápu, že nepřijede veterinář, když je nebezpečí, že ho pes pokouše nebo je to v nočních hodinách. Ale jinak kontakt na mě mají složky IZS všechny a v případě nouze či takovéto podobné situace mi volají," popisuje Petr Prokeš ze Záchranné a odchytové služby Karlovy Vary.

Kuba byl třetí pes manželů Daňkových. Stejně jako ten předchozí byl kříženec, a oba byli z útulku. Oba se též dožili čtrnácti let. "Zda si pořídíme dalšího teď nevím. Je to čerstvé," dodává Daněk.