Před pár lety tam byl přitom jen zarostlý kopec s pozůstatky zdiva. Byla to zchátralá technická památka, která ani úředně neexistovala. Pak se však našlo pár nadšenců v čele s Jiřím Hrůzou, jenž jednu z nejohroženějších technických památek v České republice zachránili. Takový je osud huti v Šindelové, jejíž dominantou je dnes vysoká pec. Kdo má zájem, tomu po domluvě podá veškeré informace jeden z místních obyvatel Rudolf Kovařík. Bydlí hned vedle pece a jak říká, jezdí lidé z celého světa. A někteří mají zajímavé požadavky. Zatímco jedněm se dá vyhovět, druzí měli smůlu.

"Ti, co znali z dřívějška, jaké ruiny zde stály, jsou velmi překvapení, do jaké míry se podařilo Spolku za zachování hutě v Šindelové celou památku dostat. Postarali o to, že nezanikla unikátní železářská huť, která byla na seznamu dvanácti nejohroženějších památek v republice. Poklona za to patří Jiřímu Hrůzovi, který na obnově památky strávil nespočet hodin času. Mnozí lidé o něm říkají, že to je blázen v dobrém slova smyslu. Nebýt něj, nic z toho by tu nebylo. Lidé, kteří vysokou pec vidí poprvé, jsou ohromeni a mají nespočet otázek o historii této památky," říká Kovařík.

Příběhy opuštěných budov.Příběhy opuštěných budov.Zdroj: Deník

Jezdí lidé nejen z našeho regionu, ale z celé republiky. Občas zavítají sousední Němci a objevila se zde i návštěva z Austrálie či USA. Šlo o lidi, kteří mají v Čechách kořeny a přijeli sem za turismem či rodinou.

"Chtěli se ráno vyfotit na vyhlídce, která je na peci a tak mi volali. Vzal jsem klíče a šel jim vyhlídku otevřít. Poté měli spoustu dotazů nejen k historii pece, ale ptali se například i na to, kde rostou v okolí houby. Další páry mají zájem uspořádat u huti svatbu. Jiná parta asi osmi turistů mi volala večer, že chtějí na ochozu přespat, protože poprchává. Zatímco prvně jmenovaným, opět díky vstřícnosti pana Hrůzy, svatby klaply, ty druhé jsem musel zklamat. Říkal jsem jim, že jde o unikátní historickou památku, na které nemohou nocovat. Na to jim slouží nedaleký kemp u rybníka Tajch," vyvsvětluje Kovařík.

Příběhy opuštěných budov najdete ZDE>>>

Řad návštěvníků so brala kontakt, aby mohli doporučit svým známým či příbuzným tip na výlet. Na jejich doporučení přijede pak parta dalších. Chtějí se také dozvědět něco o historii nejen hutě, ale Šindelové. Jezdí i školní kolektivy. Vždy je ale lepší si domluvit prohlídku s výkladem a puštěním na ochoz předem telefonicky. Kontakt najdou lidé na webových stránkách šindelovské huti.

Mohutnou vysokou pec a celou huť nelze přehlédnout. Do záchrany industriální památky se pustili nadšenci ze spolku na záchranu hutě v čele s Jiřím Hrůzou.

Velkým pomocníkem při zásahu u Tisové je letecké hašení.
Požár skládky v Tisové pohledem pilota vrtulníku, podívejte se na hašení z výšky

„Začínali jsme v šesti, pak se počet zredukoval na čtyři. Čas a peníze raději nepočítám. Telefony, maily, psaní, dotace, shánění peněz, řemeslníků a dalších věcí. S administrativou mi nesmírně pomohla Dana Dvořáková. Chtěli jsme odvrátit hrozbu zániku unikátní památky, která připomíná historii hutnického průmyslu v Krušných horách. Je to i historie mojí firmy Rotas. Dříve zde byly rotavské, šindelovské a nejdecké železárny,“ říká Jiří Hrůza.

Pomohli dobrovolníci, pozadu nezůstal ani Karlovarský kraj, města a obce regionu a zpočátku posílalo finance i Ministerstvo kultury České republiky.

"Je to krásné místo kde každým rokem plánujeme už tradiční setkání,“ dodal Hrůza. Právě on je majitelem této unikátní technické památky z roku 1963.

Rudolf Kovařík předpovídá počasí už půl století. Začal jako školák s barometrem
Rudolf Kovařík předpovídá počasí už půl století. Začal jako školák s barometrem

„Jde o významnou a pozoruhodnou památku daného místa, ke které se stále častěji obrací i odborná veřejnost,“ řekl o peci historik Benjamín Frágner z Ústavu teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT. V okolí pece kdysi stávala také válcovna. Dohromady tam tehdy pracovalo až 920 lidí.

Šindelovská huť je sice hotova a zpřístupněna, ale lidé na ni mohou nadále přispívat. Ať už zakoupením symbolického vstupného na vyhlídkovou věž s informacemi a výkladem průvodce nebo do kasy umístěné přímo u pece. Ty jsou potřeba na její údržbu, elektřinu a terénní úpravy kolem. Podle Jiřího Hrůzy si totiž památka na tyto náklady zatím nevydělá. Jak říká, je to stejné jako s rodinným domem, kde je neustále zapotřebí různých oprav a úprav. Huť v Šindelové je dokumentem staršího vývojového období výroby železa v dřevouhelných vysokých pecích. Celkem byly v Šindelové tři, ta současná vznikla až poté, co předchozí dvě zastavily k roku 1818 provoz.