Program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni startuje už 8. ročník projektu Příběhy bezpráví, který seznamuje žáky základních a středních škol s moderními československými dějinami. Téma komunistického Československa je ve výuce na mnoha českých školách opomíjeno. Přitom se jedná o období, které je v mnohém stále živé a ovlivňuje naši současnost. Proto se společnost Člověk v tísni, konkrétně program Jeden svět na školách v rámci projektu Příběhy bezpráví, zaměřuje na tuto etapu našich nedávných dějin. Do projektu se momentálně zapojilo přes 760 škol z více než 400 obcí a měst po celé České republice a v průběhu listopadu, stejně jako v předchozích letech, přibudou školy další. Stranou nezůstává ani Sokolovsko, tady se projekce a debaty uskuteční v Sokolově a Lokti.
První akce je naplánovaná na 15. listopadu. To do Základní školy v Lokti přijde vyprávět pamětník Karel Horčička. Následující den přijde na řadu Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov. Tady bude hostem Tomáš Kábrt – pronásledovaný a zatýkaný režimem. Ten ostatně přijde debatovat také se studenty sokolovského gymnázia, a to jako účastník undergroundových akcí. „Povím jim o protikomunistickém hnutí mladých lidí, které v osmdesátých letech působilo nejen v Praze, ale také například tady v Sokolově. Vyprávět budu o našich akcích, vydávání časopisů, kapelách či jak nás pronásledovala tajná policie," nastínil podrobněji téma besedy Tomáš Kábrt.

Jak ukázalo nedávno realizované šetření na reprezentativním vzorku středoškoláků, které uskutečnila společnost Člověk v tísni společně s výzkumnou agenturou Millward Brown, více než polovina studentů považuje život v socialistickém Československu ve srovnání se současností za lepší nebo srovnatelný. Ve srovnání s dva roky starým výzkumem přibylo těch, kteří ho takto hodnotí. „Nevyčítejme to mladým lidem, tedy generaci, která nemá s životem v předlistopadové ČSSR osobní zkušenost. Obraz minulosti si skládají z toho, co se dozvědí ve škole, od rodičů a z médií. Selhává svět dospělých. Náš projekt nabízí náctiletým informace o životě v diktatuře, seznamuje je s osudy obětí totalitního režimu a také lidí, kteří mu aktivně vzdorovali. Považujeme za důležité zprostředkovat žákům a studentům zkušenost, že svoboda a demokracie není danost, že je lze ztratit, a proto je nutné o ně pečovat. Pokud někdo na období před rokem 1989 vzpomíná v dobrém, je to jeho volba. Nicméně mladí lidé mají být vychováváni k úctě k demokracii a právnímu státu," říká Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách.

Audiovizuální pomůcky, které program Jeden svět na školách k výuce moderních československých dějin připravuje, hodnotí pozitivně i pedagogové. „Je nesmírně důležité připomínat mladé generaci tuto dobu. Nesmí se zapomínat na období, během nichž bylo na lidech pácháno bezpráví," říká pedagožka Zdena Petrová z Gymnázia a obchodní akademie Chodov, jejíž škola se v minulém roce zapojila do projektu Příběhy bezpráví – měsíc filmu na školách. V rámci Měsíce filmu na školách je pro studenty a pedagogy připravena nabídka dokumentárních filmů. Školy si jeden z nich vyberou a během listopadu zajistí jeho projekci. Po ní následuje beseda s hostem, zpravidla pamětníkem, historikem nebo filmařem. Letošní ročník Měsíce filmu na školách je zaměřen na téma normalizace. „Toto období jsme vybrali zejména s ohledem na to, že je v mnohém stále živé a výrazně ovlivňuje naši současnost. Diskuze o předlistopadových časech se rozmělňuje a nezřídka se na ně pohlíží jen jako na éru sociálních jistot. Přitom právě v normalizaci najdeme počátek mnoha našich potíží. Tehdy se rozšířila zásada, že každý se má starat sám o sebe, tehdy se rozmohla korupce a v praxi ujalo heslo ´kdo nekrade, okrádá rodinu´. Každodenně jsme svědky toho, že normalizační návyky ze společnosti nevymizely," doplňuje Karel Strachota.

Školy si letos mohly vybrat ze tří nabízených dokumentů, které jim byly následně zdarma zaslány: film České děti se věnuje jednomu z výrazných nezávislých hnutí druhé poloviny 80. let, které zásadní měrou přispělo k demonstracím v letech 1988 a 1989.
Další snímek Hej Gusto představuje soudní proces s Pavlem Křivkou za složení parodické písně na tehdejšího prezidenta ČSSR Gustáva Husáka a dokument s názvem Nikomu jsem neublížil přináší výpovědi spolupracovníků StB, kteří otevřeně hovoří o tom, jaké motivy je vedly ke spolupráci se Státní bezpečností a tajnou policií.