Jejich síla je v těchto dnech v Karlovarském kraji nejvyšší za posledních několik let. UV index, tedy hodnota dopadu ultrafialových paprsků na zem, dosáhl v posledních dnech hodnoty osm. Na některých místech může mít dokonce až hodnotu devět, což už je jako v tropech. Lidem kromě slabosti hrozí i vyšší riziko spálení kůže. První následky na svém těle pocítilo hned několik lidí.

V Bečově na zahradě pracovala o víkendu Alena Junková a večer se takzvaně nemohla hnout. „Potírala jsem se krémem, ale nebylo to nic platné. Spálila jsme se jako rak,“ stěžovala si na popálená záda, hrudník a břicho. „K lékaři jsem nešla, ale jakmile jsem se vrátila ze zahrady domů, tak jsem se natřela bílým jogurtem. Ten mi trochu pomohl,“ dodala.

Záchranáři Karlovarského kraje v prvních týdnech června letošního roku vyjížděli ke 197 zásahům, které měly spojitost s horkem. „Ve většině případů se jednalo o lidi starší čtyřiceti let. Mezi ošetřovanými byli ale také děti, sportovci nebo mladí pracující lidé,“ řekla Petra Bakurová ze Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.

Letošní teplý červen je velice podobný tomu loňskému. Alespoň co se zásahů záchranářů týče. „Loni jsme ve stejném období zasahovali u 198 případů,“ doplnila Bakurová. Během horkých a slunných měsíců by se lidé měli vyvarovat námahy na poledním slunci. „S ohledem na svůj zdravotní stav by neměli podstupovat výraznější fyzickou zátěž. To se týká především kardiaků,“ říká mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký. „Hrozí i přehřátí organismu, úpal nebo úžeh. Všichni bez rozdílu věku nebo zdravotního stavu by pak měli dodržovat pitný režim,“ upozorňuje.

Lidé by si v těchto horkých dnech měli chránit zejména citlivé části těla, jako je pokožka hlavy, ramena a obličej, proti spálení. „Hodnota ultrafialového záření, které nyní dopadá na náš kraj, je vyšší a už dosáhla stupně osm,“ potvrzuje pozorovatel počasí v Šindelové Rudolf Kovařík. „K tomu všemu je nad naší republikou i snížená vrstva ozónu, což je vrstva plynu v atmosféře, který toto škodlivé záření zachycuje. Jeho vrstva je dlouhodobě přibližně o dvanáct procent nižší, než má být. A navíc se s vysokými teplotami zvedá i Bio index, který udává obecně celkový vliv počasí na lidské zdraví,“ poznamenává Kovařík. Život ohrožující paprsky se dostávají na zem ve vyšších koncentracích právě při letním rázu počasí, pokud je vlhkost vzduchu vyšší, má naopak tendenci následky záření snížit. „Ještě větší problém mohou mít lidé na horách, kde je UV index vyšší kvůli menší vrstvě vzduchu,“ říká Rudolf Kovařík.