V historii první výherce, který využívá jen instrumentální hudbu, a ještě je jedinec. Nik se tak musel postavit sám proti několikačlenným kapelám.

Jak jste se dostal k tvoření hudby?
Asi jako spousta jiných lidí jsem v nějakých 15 letech začal poslouchat Nirvanu, vzal jsem do ruky kytaru a začal jsem se učit jejich písničky. Chvíli trvalo, ale nakonec jsem se dostal k tvorbě své vlastní hudby. Asi v 17 letech pak přišla první kapela, tam jsem začal hrát na basu. No a nakonec to už šlo samo.

Proč zrovna alternativa nebo chcete-li instrumentální hudba bez zpěvu?
Nezpívám, protože to neumím. Vlastně to vůbec nebylo tak, že bych si řekl: tak a teď budu hrát alternativu. Ono to vlastně přišlo tak nějak samo, když skládám, tak prostě neřeším, jaký je to styl nebo žánr. Snažím se prostě skládat srdcem a tím, jak to zrovna cítím, to, co ze mě vyleze, to ze mě prostě vyleze. Je jedno, co to je, jestli hardcore, nebo alternativa.

Máte nějaký vzor?
Musím hlavně zmínit člověka, kterého určitě nikdo nezná, a tím je Dominik Šášik, kytarista z mojí první kapely, je to rozhodně originální kytarista. Myslím si, že tím stylem, jakým hraje na kytaru, mě rozhodně usměrnil.

Přihlásit se do Hitparády KVRM byl váš nápad?
Ne, to ne. Napsal mi sám organizátor Eduard Bartůšek, který mě znal a slyšel o mně. Já si myslím, že ony celkově ty kapely se tam nehlásily osobně. Protože je jich tu tak málo, že on v podstatě musel všechny přemlouvat sám.

Myslíte si, že jste měl tvrdé konkurenty?
Jo, určitě. Já jsem si sám myslel, že to vyhrají End Of Scream, mladí kluci, jsou to tedy studovaní muzikanti, takže v tom jedou od malička. I tak jsou moc šikovní, i když tam mají hodně metal, takže to by tam podle mě nemuselo vůbec být, zato tam ale mají housle a právě ty to dělají takové zajímavé. Zbylých dvou kapel jsem se nebál.

Překvapila vás ta výhra, čekal jste to, nebo jste si myslel, když se k vám dostala ta nabídka, že tam přijdete, odehrajete a tím to skončí?
Tak překvapila i nepřekvapila. Já jsem si doopravdy myslel, že to vyhraje ta kapela End Of Scream. Hlavně je těžké stát sám proti pěti profesionálním muzikantům, tak jsem si říkal, že ty lidi tam jsou profesionálové, a co já sám tam zmůžu? To však neznamená, že jsem se nedržel a nesnažil, sám mám za sebou moře strávených hodin i roků ve smradlavé zkušebně, takže si myslím, že to je také zasloužené.

Autor: Sandra Kubíčková