„Problém je poměrně významný. Ve městě se tak provede speciální ochranná deratizace. Vydaná vyhláška stanoví, že ji musí provést fyzické osoby podnikající a právnické osoby na celém území města. V minulosti to bylo zhruba 800 objektů. Poté musí městu doložit deratizační protokol. V minulém roce jsme soutěžili rámcovou smlouvu s firmou, která bude pro město deratizaci provádět. Uvažuje se též o tom, že by se firmě zaplatil administrativní poplatek s tím, že by si sami organizovali deratizaci,“ řekl starosta Sokolova Petr Kubis. Důležitou otázkou také je, kolik to bude stát.

„Já jsem si nechal vyjet nějaké informace. Tak například deratizace prodejny vychází zhruba na tisíc až dva tisíce korun. Co se týče panelového obytného domu tak 300 až 450 korun včetně sklepních prostor a rodinný dům zhruba 300 korun. Město by to mohlo stát plus minus kolem 100 tisíc korun. Co je důležité říct, že deratizace bude probíhat od začátku října do konce listopadu, tedy dva měsíce. Zastupitelstvo musí schválit obecně závaznou vyhlášku, o které jsem hovořil,“ konstatuje Kubis.

Zároveň odpověděl i na otázku, kde jsou největší problémy s potkany a kde se berou.

„Velký problém nám způsobí krmení zvířat, protože lidé v dobré víře třeba krmí holuby. Také máme informace o jednotlivcích, to řešíme i přes městskou policii, že sypou různě zrní a podobně. A samozřejmě na to se nabalují ti potkani. Jejich hnízda jsou v kolektorech, které vedou do nemovitostí," dodal Kubis.

Poslední celoplošná deratizace se ve městě prováděla v roce 2017. Deratizace venkovních prostor poté probíhá v průběhu každého roku v lokalitách s výskytem potkanů na základě hlášení občanů, firem nebo případné kontroly, kterou zajišťuje městský úřad. Částečná deratizace však na hlodavce neplatí. Zhruba před čtyřmi lety si lidé v Sokolově stěžovali na přemnožené potkany v samotném centru města, v Husových sadech hned vedle radnice. Tehdy se jich tam pohybovaly desítky kolem rybníčků, kam lidé chodí krmit kachny.

„V minulosti měla obecně závaznou vyhlášku o preventivní deratizaci každá obec či město a byla to dobrá věc, která měla smysl. Lidé si zvykli na provádění preventivních opatření proti škůdcům, a namnožení hlodavců tak bylo do velké míry eliminováno. Pokud dnes město či obec nařídí celoplošnou deratizaci, měly by si také ve vyhlášce zajistit zpětnou vazbu, zda byla provedena opravdu všude,“ potvrzuje správný postup Libor Čihák, který má s deratizací dlouholeté zkušenosti.