Před alarmujícím počtem výskytu klíšťat a rostoucí hrozbou nakažení klíšťovou encefalitidou, napadající centrální nervový systém, nebo lymeskou borreliózou varují zdravotníci. Český hydrometeorologický ústav, který výskyt klíšťat monitoruje, navíc vydal varování před aktivitou klíšťat. Dosahuje už totiž stupně čtyři z možných pěti.

V celé republice i v Karlovarském kraji přitom roste obava lidí před nakažením. „Stále více lidí a dětí se nechává očkovat,“ potvrdila Jindřiška Benešová z Krajské hygienické stanice Karlovy Vary. „Očekáváme přitom ještě větší zájem poté, co odborníci dále varují před rostoucím výskytem klíšťat,“ poznamenala. Kompletní očkování vyjde na necelé dva tisíce korun. „Je rozděleno na tři očkování. Některé pojišťovny část hradí,“ doplnila Benešová. Doporučila, aby lidé očkování nepodcenili. Nakažení klíšťovou encefalitidou může mít trvalé následky.

Samotný vir koluje v těle zvířete nebo hlodavců. Klíště ho nasaje a pak už jen číhá na člověka. Když se zakousne, do dvou hodin dotyčného infikuje. „Klíšťata jsou přitom stále více odolnější. Zatímco ještě před několika lety se vyskytovala do výšky 600 metrů nad mořem, letos se už nachází v osmi stech metrech. Registrujeme každý rok nárůst počtu klíšťat zhruba o dvacet procent. To je velmi vysoké číslo,“ řekl pozorovatel počasí ze Šindelové Rudolf Kovařík.

Typickým biotopem klíštěte jsou podle odborníků listnaté a smíšené lesy. Dále také porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje, a porosty na okrajích vodních toků. „Často se klíšťata vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich je v jehličnatých lesích a v kamenitém prostředí. Naopak se nevyskytují na zemědělských kulturách,“ pokračoval Kovařík s tím, že vzhledem ke specifickým nárokům na vlhkost prostředí nejsou klíšťata na otevřených, osluněných, suchých místech a také na rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu.

Proti napadení klíštětem se dá účinně bránit

Nejúčinnější obranou proti nakažení klíšťovou encefalitidou je podle odborníků očkování. Jen zlomek lidí ho ale podstoupí. Bránit se dá ale například i vhodným oblečením.

„Vhodné je při vstupu do přírody nosit světlý oděv s dlouhými rukávy a nohavicemi. Ty by měly být zastrčeny do bot,“ radí meteorolog a pozorovatel počasí Rudolf Kovařík.

Samotné riziko nákazy od infikovaného klíštěte roste podle odborníků s dobou, po kterou je klíště přisáté. „A právě proto je nutné po příchodu z přírody dotyčného důkladně prohlédnout. Pokud nějaké klíště najdeme, je potřeba ho ihned odstranit.“ Podle zdravotníků se klíště neodstraňuje zrovna snadno. Nedoporučuje se kdysi oblíbené vytáčení tohoto členovce proti směru hodinových ručiček. Zvyšuje se tak prý riziko, že v inkriminovaném místě zůstane hlavička. Vhodné je vyviklání nebo také pomalé, ale plynulé vytažení.

Odborníci uvádějí, že naprosto zbytečné je například mazání olejem nebo sádlem. To prý nemá na odstranění žádný vliv. Upozorňují ale na dezinfekci místa před manipulací s klíštětem i po ní. Při snaze ho vyndat je pak důležité držet ho co nejblíže u hlavičky, aby nedošlo k jeho přetržení. „Pro nebezpečnost obsahu trávicího ústrojí klíštěte je také potřeba dbát na to, abychom se nepotřísnili při rozmačkávání nebo jiné silové manipulaci se zákeřným tvorem. Zásadně se proto klíštěte nedotýkáme holýma rukama, z kůže ho vytahujeme pinzetou a nepálíme ho sirkou,“ shodují se zdravotníci s tím, že klíště při tom může explodovat a rozmetané choroboplodné mikroorganismy snadno zasáhnou třeba kůži nebo oční sliznici.

A jak se zachovat, když klíště přece jen přetrhneme a hlavička zůstane v pokožce? V tomto případě je dobré přilepit náplastí na toto místo kousek vaty namočené v dezinfekci a chvíli tak případné mikrovetřelce v ráně potrápit. Hlavičku potom tělo po čase z kůže samo vypudí. „Hydrometeorologický ústav vydal varování před vysokým výskytem klíšťat. Máme už čtvrtý stupeň aktivity. Pokud nastane pátý, je lepší do přírody vůbec nechodit. Riziko nákazy nejen u lidí, ale i zvířat je totiž mnohem vyšší,“ doplnil Kovařík.

KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA

Jedná se o onemocnění centrálního nervového systému, které může být pro člověka i smrtelné. Infekci klíšťata získají od svého předchozího hostitele, jako jsou například hlodavci. Inkubační doba trvá většinou 7 až 14 dní. V první fázi se onemocnění projeví bolestmi hlavy, horečkami, nevolností, malátností nebo bolestmi v kloubech. Při nejtěžších formách nemoci dochází k obrně a později i k smrti. Pro úspěšné vyléčení nemoci bez trvalých následků je důležité včasné diagnostikování, fyzická aktivita nemocného utlumená na minimum a následná odborná léčba. Jako prevence proti onemocnění je nejúčinnější očkování.

LYMESKÁ BORRELIÓZA

Lymeskou borreliózu způsobují bakterie přítomné ve slinách klíštěte. V oblastech nákazy může být přenašečem bakterií borreliózy každé třetí klíště. První příznaky onemocnění se mohou objevit už po několika dnech, ale i týdnech od přisátí klíštěte a jeví se jako pomalu se šířící červená skvrna. Uprostřed zarudlého místa později dochází k blednutí a vzniká jakýsi červený prstenec. V dalších stadiích onemocnění se mohou dostavit bolesti zad, hlavy, únava, poruchy vidění, mravenčení v končetinách, závratě, nepravidelný srdeční rytmus, poruchy citlivosti a hybnosti nebo ochrnutí lícního nervu. V pozdním stadiu se nemoc projevuje postižením kůže, kloubů a nervového systému. Zasažené srdce se může chovat jako při infarktu myokardu. Nemoc se někdy vrací i po několika letech nebo přetrvává v chronické podobě třeba jako artritida. Pro úspěšnost léčby prováděné antibiotiky je opět důležité včasné odhalení nemoci.