Po uběhnutí maratonu se pětatřicetiletá běžkyně Dagmar Hůrková (na snímku) necítila unavená, a tak si metu ještě zvedla. Začala běhat ultramaraton. V úterý si v sokolovském Městském divadle převzala cenu za sportovní úspěchy společně s čtyřicítkou dalších sportovců.

Jen nevěřícně na běžkyni koukali moderátoři Eva Aichmajerová a Radek Šilhan, když jim Dagmar Hůrková v rozhovoru řekla, že neběhá pouze stovku, tedy sto kilometrů, ale že za čtyřiadvacet hodin stačila uběhnout 171 kilometrů. „Měla jsem jen několik malých přestávek na toaletu,“ poznamenala.

Dagmar začala běhat až v roce 2000. Začínala u maratonu. „Cítila jsem se v cíli dobře, nebyla jsem vyčerpaná, ale nedokázala jsem zrychlit. Chtěla jsem tak zjistit, co se bude dít, když poběžím ještě větší dálku,“ vysvětluje, proč přesedlala z klasického maratonu. Programová manažerka trénuje spíše večer kvůli pracovnímu vytížení. Za měsíc naběhá při tréninku kolem tří set kilometrů. „Kolegové ale naběhají i šest set km. Asi to mám v sobě,“ podotkla. Po uběhnutí dlouhého závodu potřebuje podle Hůrkové tělo důkladnou regeneraci. „Třeba týden pak mám problém se postavit na nohy. Běhání mi ale pomáhá vyčistit hlavu i tělo. Připouštím ale, že se jedná o netypickou disciplínu,“ uvádí.

V sokolovském Městském divadle si převzala cenu za kvalitní výkony na mistrovství ČR v běhu na čtyřiadvacet hodin a v běhu na sto km, kdy obsadila druhé a čtvrté místo. Za největší dosavadní úspěch ale považuje, že se v roce 2004 stala součástí reprezentačního týmu, se kterým atletky na mistrovství Evropy vybojovaly třetí místo.