Bez sáhodlouhých papalášských projevů, na jaké byli návštěvníci dříve zvyklí, zahájili pořadatelé Festival politické písně v Sokolově. Moderátor večera Filip Koryta uvedl Ivana Martina Jirouse a připomněl divákům, že poté následuje koncert skupiny Friday a punkové legendy Znouzectnost.

Večer začal promítnutím videoklipu na motivy písně „Bezvadnej chlap“ od skupiny Vltava. Diváci v něm měli možnost zhlédnout karikatury Pavla Reisenauera, které jsou již teď k vidění ve výlohách v centru Sokolova. Autor klipu Zajíc ze skupiny Zajíc Company v něm skloubil karikatury s textem písně a hudbou. Nakolik je to zajímavé, mohou posoudit diváci, kteří přijdou v pátek na náměstí Budovatelů, kde od 17 hodin začne vernisáž výstavy. Při ní pořadatelé promítnou videoklip na informační tabuli.

Po skončení projekce nastoupili na scénu iniciátor akce Miroslav Balatka, jeden z pořadatelů Tomáš Kábrt a spolu s moderátorem večera představovali festival v trochu odlehčeném pojetí, připomínajícím zasedání politiků. Do toho byly promítány vstupy ze zasedání krajských zastupitelů, kde se Jan Hadrava podivoval nad tím, že se akce hlásí k někdejšímu festivalu, který prý lidem vymýval mozky. Stejnou salvu smíchu jako na zasedání krajských zastupitelů vyvolal v sokolovském kině Alfa výrok komunistického radního Jaroslava Borky, že si není jistý, zda nový festival bude tak kvalitní, jako byl původní.
Pak už nastoupil na scénu Ivan Magor Jirous, někdejší člen Plastic People. „Bohužel na bývalý totalitní Festival politické písně jsem pozván nebyl. Na rozdíl třeba od skupiny Olympic. Jsem rád, že mohu v Sokolově poprvé vystoupit. V kriminále jsem strávil osm a půl roku. Básně jsem psal během svého pobytu ve Valdicích, kde jsem seděl tři roky,“ prohlásil Jirous.

Poté přednášel z Labutích písní a při svém osobitém projevu neváhal diváky, ale i Korytu originálně usměrnit. Moderátor vyzýval diváky k potlesku, na což Jirous okamžitě reagoval: „Lidi budou tleskat, kdy se jim zachce, a ne až jim řekne nějakej z…. moderátor.“

Z textů bylo jasné, komu a proč je psal. V kriminále viděl například hlohy spletené dohromady, které vyrostly do výše lípy. „Pohled na ně byl jednou z věcí, která mi zachránila život,“ pokračoval Jirous. Složil proto báseň o hlohu. Další věnoval svému advokátovi, který se snažil jeho ženě namluvit, že je cvok.
„Pamatuj na smrt,“ připomněl Jirous. Bylo to heslo kartuziánů, což byli původní obyvatelé valdického kláštera. Jak na závěr dodal, měli mnoho společného, protože kromě jednoho dne v roce důsledně dodržovali půst mlčení. Poslední přečtené básně byly z předposlední Jirousovy sbírky s názvem Okuje.
Vyvrcholením programu byl film Jany Chytilové - The Plastic People of the Universe, snímek o kapele, která proti své vůli tvořila dějiny.

„Že byla za totality cenzura, jsem věděla. Ale že kvůli neškodným, možná trochu vulgárním textům lidi zavírali na mnoho let nebo jim vypalovali domy kvůli schůzkám party lidí s dlouhými vlasy, to mi vyrazilo dech,“ uvedla po zhlédnutí filmu jedna z divaček patřící k mladší generaci.