Těžiště zábavy je v tom, že židlí je vždy méně než hráčů, proto ti, kteří místo nezískali, ztrácejí bod a všichni se jim smějí (většinou totiž při souboji o židli spadnou na zem). Hra přestává být zábavou a ztrácí smysl ve chvíli, kdy se z ní vytratí soutěživost. Ať již z důvodu únavy nebo nějakých koaličních vztahů mezi hráči, kteří si židle navzájem rezervují.

Když se tak dívám na novou sokolovskou radniční koalici a vidím tam ty stejné tváře jako v minulých 4 letech, nedodává mi to velké naděje, že se něco změní, že hra získá na soutěživosti a radosti. K jakési výměně židlí sice došlo, ale nějaké nové svěží tváře, které by do hry vnesly trochu života, pozvány nebyly. Spíše se dá tedy čekat, že hra bude s přibývajícím věkem hráčů ještě nudnější.

Podivuhodná je také volba rozhodčího. Kontrolní výbor v novém zastupitelstvu bude patřit KSČM. Rozhodčí by jistě neměl někomu stranit. Ale proč zrovna KSČM? Ve volbách prakticky propadla. Že by sehrálo svou úlohu to, že má mnohaletou zkušenost z dob, kdy kontrolovala všechno a všechny? Zajímavé je naproti tomu vidět, jak nová koalice ignoruje Piráty. Jsou to prakticky jediní zástupci mladé generace mezi volenými stranami, kteří navíc přicházejí s podněty, které by mohly změny a nový život podpořit.

Zdá se ale, že ve městě, které každoročně opouštějí desítky (možná stovky) mladých lidí, radnice už zřejmě naprosto rezignovala na nějakou politiku, která by mladé lidi ve městě udržela. Jak jinak dát mladým lidem najevo, že si jejich života ve městě vážíme, než tím, že je vtáhneme do starosti o jeho věci veřejné? Navíc když sami Piráti se o transparentnost v politice zajímají. Nebezpečné ale je, že by možná skutečně kontrolovali, což od KSČM (jakožto dalšího skrytého koaličního partnera, který touží zůstat ve hře) nehrozí.

Vládnout v Sokolově moc neumíme. To dosvědčují výsledky z minulého volebního období. Jeden příklad za mnohé: Ve Strategickém plánu udržitelného rozvoje města na roky 2014 – 18 se dočteme o vizi bytové politiky města Sokolova toto: 1.Koncepce bydlení (analýza bytového fondu a jeho financování, vývoj dluhů, nastavení cen nájmu po deregulaci, podpora nové výstavby) 2.Podpora sociálního bydlení, nízkonákladových bytů pro seniory 3.Zřízení azylového domu pro matky s dětmi (v době vzniku Strategického plánu již azylák na Šenvertu byl, protože ale zřejmě kapacitně nestačil, jednalo se asi o jeho rozšíření).

Výsledek čtyřletého „úsilí“ lidí, kteří na radnici znovu sedí, je takový: 1.Koncepce bydlení neexistuje, 2.Sociální byty neexistují, pouze nízkonákladové byty pro důchodce (ty byly ale zřízeny hluboko v minulosti), 3.Azylový dům pro matky s dětmi je stále kapacitně nedostačující. A tak co zbude mladým lidem? K tomu, aby něco změnili, je nikdo nepustí. Na slušný městský byt většinou nedosáhnou (město musí prioritně stavět parkovací domy). Místo, kde si postavit dům, město nemá. A tak nezbude než odejít jinam. Aspoň nám nebudou rušit zasloužený důchod, ke kterému stárne nejen Sokolov, ale i jeho radnice.

Petr Bauchner