Všechny zúčastněné strany se shodují na tom, že transformace těžebních oblastí v České republice se neobejde bez razantní podpory státu a Evropské unie.

Firma zaměstnává zhruba tři tisíce lidí, dalších sedm set pracuje v dceřiných firmách. Firma by měla už v roce 2020 propustit 700 lidí, o rok později dalších 300.

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová potvrdila, že společnost spolupracuje s náměstkem kraje Petrem Kubisem a s úřadem práce.

„Pokud kvůli ochraně životního prostředí a snižování emisí skleníkových plynů chceme zastavit těžbu dříve, musí jít o řízený proces. A ten bez aktivní pomoci státu nezvládneme,“ upozornila hejtmanka na chodovské konferenci s názvem Budoucnost. Podle hejtmanky je na těžbu uhlív současnosti v Karlovarském kraji přímo či nepřímo vázáno až 15 tisíc lidí, dalších více než 120 tisíc obyvatel kraje pak odebírá teplo z centrálních zdrojů spalujících hnědé uhlí.

Za určitých okolností by se variantě rychlejšího odstavení uhelných elektráren nebránili ani těžaři. Jak ale řekl předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné František Štěpánek, v takové situaci by chtěli jasné záruky ze strany státu i EU, že zajistí důslednou restrukturalizaci oblasti. „Je tady jasná odpovědnost za budoucnost mnoha tisíc obyvatel tohoto kraje a jejich rodin. A pokud stát chce, aby uhelný průmysl skončil, a má k tomu jakýkoliv důvod, já osobně zase chci od státu jasnou garanci, že se o tyto lidi dokáže postarat. A tím nemyslím podporu v nezaměstnanosti, ale nová pracovní místa v perspektivních oborech,“ řekl Štěpánek.

„Jakmile úřad práce obdrží informaci o hromadném propouštění, je připraven pomoci zaměstnancům ještě v době, než k němu fakticky dojde,“ říká mluvčí úřadu Kateřina Beránková. A to v rámci mobilních poradenských středisek, která založí buď přímo v daném podniku, nebo na určeném kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky úřadu práce. Jeho zaměstnanci poradí lidem, jak dále postupovat. Proberou s nimi jejich konkrétní situaci, seznámí je s nabídkou volných pracovních míst a pomohou jim například také s výběrem vhodné rekvalifikace či jim podají informace o sociálních dávkách a zákonných podmínkách nutných pro jejich přiznání. Úřad práce ČR spolupracuje v tomto ohledu také se zaměstnavateli, kraji a obcemi.

"Možností v rámci aktivní politiky zaměstnanosti je hned několik. V souvislosti s hromadným propouštěním jde zejména o rekvalifikace a poradenství. Zaměstnanci ÚP ČR nabízejí uchazečům jak profesní poradenství, tak i možnost rekvalifikací, včetně těch zvolených, či možnost zařazení do projektu určeného pro konkrétní skupinu uchazečů o zaměstnání. Nasměrují zájemce tak, aby si vybrali takový obor, ve kterém následně najdou uplatnění," upřesnila Beránková.

Před tím, než dá zaměstnavatel výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru písemně informovat, a to nejpozději 30 dní předem, odborovou organizaci, radu zaměstnanců a také příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR podle místa činnosti firmy. Ve zprávě je firma povinna uvést důvody a termíny hromadného propouštění, celkový počet zaměstnanců a zároveň počet a profesní složení lidí, kterých se bude propouštění týkat. V neposlední řadě musí informace obsahovat i údaje o odstupném, případně dalších právech takto postižených pracovníků. Současně musí zaměstnavatel předložit návrh kritérií, na jejichž základě proběhne výběr těch, kteří dostanou výpověď.