Podotkl, že již prakticky po celém kraji zaznamenal návrat tohoto opeřeného predátora. „Vesměs se jednalo o samice, které si obhlížely na komínech či chladicích věžích umístěné budky a zároveň čekaly na přílet svých partnerů. Období sokolích milostných hrátek tak začíná. Zda ve finále jednotlivé páry vyvedou mladé, ovšem ukáže teprve čas," říká. Poměrně velkou šanci na úspěšné zahnízdění tak má i sokolí pár v Elektrárně Tisová.

„Sokolí pár se v areálu elektrárny zdržuje celoročně, přičemž využívá místní hojné potravní nabídky holubů. Létat loví také na nedalekou skládku. Zdá se, že si potravu zřejmě občas zpestří i nad řekou prolétávajícími kormorány. Pracovníci elektrárny totiž našli již dva pozůstatky kormoránů přímo v areálu. Bylo by vynikající prokázat, že šlo o kořist sokolů. V dostupné literatuře jsem nikde kormorána na jídelníčku sokolů nenašel, a to i přesto, že nejmenší jedinci spadají do váhové kategorie vhodné k ulovení," říká Václav Beran, ornitolog a výzkumný pracovník ALKA Wildlife.

Sokolí pár tam podle něj hnízdil poprvé v roce 2015. „A jak se zdá, k výměně partnerů nedošlo. Samec je bez kroužků, ale samice je značena odečítacími kroužky. Bohužel se odečet stále nepodařil, takže její původ nám zůstává zatím utajen."

Elektrárenské lokality objíždí Václav Beran poměrně pravidelně. Zvláště teď, kdy už nastává čas sokolího hnízdění. „Díky systematické ochraně na přirozených skalních hnízdištích a také díky pochopení a spolupráci ze strany vedení různých podniků s výškovými budovami, jako jsou chladicí věže a komíny, se sokol stěhovavý opět vrací do přírody. Jeho populace u nás stále pomalu narůstá, ale ještě není tak silná jako ve 40. letech minulého století. V roce 2015 evidovali ornitologové celkem 82 páry.

„Na stavbách jich nejvíce hnízdí právě v lokalitách jednotlivých elektráren, které přispívají i na instalaci budek."