Na to, že se socha naklání a je na jedné straně popraskaná, upozornil jeden z obyvatel a zároveň zastupitel Otakar Mika. Město si proto nechalo zpracovat posudek o stavu této památky. Výsledek byl ten, že socha je v kritickém stavu a musí být co nejdříve sundána. A to se také tento týden stalo.

"Všiml jsme si, že se socha naklání na jednu stranu. Při bližším pohledu jsem zjistil, že je popraskaná," potvrdil Mika. Město proto nechalo zpracovat restaurátorskou zprávu.

Zpráva restaurátora Václava Štochla z Třemošné mluví o tom, že zástupce investora měl obavu z narušení statiky sloupu. Toto podezření se při prohlídce na místě potvrdilo. Byl proveden průzkum situace z plošiny a byla odhalena statická porucha, projevující se nakláněním sloupu na pravou stranu.

"V současné chvíli nelze přesně určit okamžik, kdy může dojít k fatálnímu selhání některých kotevních spojů či kamenných částí. Nejslabším místem je právě sféra pod sochou Immaculaty, která je vytvořena z jemnozrnného měkkého pískovce, který je náchylnější na degradaci. Současnou situaci je nutno považovat za alarmující a nebezpečnou pro kolemjdoucí. Sloup se nachází v blízkosti veřejné komunikace a je volně přístupný," píše ve své zprávě Štochl. Zároveň zdůraznil, že bylo potřeba sochu bezodkladně demontovat.

"Že je socha pryč, jsem si všiml, až když po ní a sloupu zbyla jen díra v zemi ohraničená páskou. Je na frekventovaném místě a tudíž se opravit musí," říká jeden z Krasličáků Simon Lorenz.

"Sláva, sláva, sláva," říká kraslický farář Peter Fořt. Podle jeho informací by socha měla ze svého místa zmizet zhruba na rok. "Těšíme se na to, až bude zrestaurovaná," dodal Fořt.

Nyní se hledá dotační titul, odhad na restaurování sochy je zhruba 250 tisíc korun.

Historii sloupu i sochy Panny Marie popisuje Ivo Šafus. Ten říká, že sloup, vytvořený z pískovce, vznikl zřejmě někdy v období 1715-1730, první písemná zmínka o něm je až v soupisu soch kraslické farnosti z roku 1858. K první doložitelné opravě došlo v roce 1938 po namalování fasády kostela, kdy se se Státním památkovým úřadem diskutovalo o možnosti nátěru sochy olejovými barvami, s čímž úřad prudce nesouhlasil.

Za možného autora sochy považuje zmíněná kniha Johanna Karla Stülpla (1668-1735), chebského sochaře, který je spojován se sloupem Nejsvětější Trojice v Lokti. Podstavec nese reliéfní zobrazení čtyř evangelistů, ovšem postavy byly „opravovány“ pemrlicí a tak zmizela většina původní výzdoby, barvy jsou vidět už jen náznakově. Sloup je kulturní památkou:

Barokní mariánský sloup stojí na zdvojeném hranolovém soklu s bohatě profilovanými římsami. Spodní část soklu je na všech stranách zdobena reliéfy evangelistů s jejich symboly. Na čelní straně je sv. Matouš, na levé straně sv. Jan, na pravé sv. Marek a na zadní sv. Lukáš. Vysoký hladký sloup s entazí a akantovou hlavicí tvoří podnož sochy Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty). Postava je hybná, roucho rozevláté a řasené, ruce sepjaty. Panna Marie hledí mírně k zemi, na hlavě má gloriolu. Stojí na zeměkouli, která je obtočena hadem, který má v tlamě jablko.