Tím prvním bylo vystudovat na Uměleckoprůmyslové škole a věnovat se krajkářství. To se jí nakonec podařilo. A tím druhým bylo vydat knihu s ukázkami děl, která za svůj život vytvořila. Na splnění tohoto snu si musela počkat hodně dlouho, ale i ten si nakonec letos splnila.

„Byla jsem moc šťastná. Řadu let jsem si to přála a až na konci života jsem si tohle přání mohla splnit,“ říká a s pýchou ukazuje svoji čerstvě vydanou knížku. Tu vydala vlastním nákladem v počtu 600 kusů a splnění tohoto snu ji stálo 120 tisíc korun. Knížka je velkým ohlédnutím za celoživotním dílem akademické malířky, které učarovala krajka. Najdete tu ukázky jejích velkých prací, ale i menších, jako jsou různá přáníčka, oděvní doplňky nebo koláže. „Témata mám prostě v hlavě, napadnou mě. A zpracovávala jsem jak konkrétní, například Festivalové město Karlovy Vary nebo Kraslice, tak abstraktní, třeba Čas,“ přiblížila svoji tvorbu. Publikace se vrací i k výstavám, které pořádala jak u nás, tak v zahraničí, nejčastěji v Německu, doplněny jsou i výstřižky z dobového českého i německého tisku.

Cesta paní Ševčíkové za krajkou ale nebyla právě jednoduchá. Pochází ze slovenské Žiliny, odkud byli jako Češi vyhnáni za prezidenta Tisa, rodina pak zakotvila v Ústí nad Labem. „Maminka s námi byla sama, nebylo dost peněz, tak jsem se šla učit tkadlenou a nastoupila v tkalcovně,“ vzpomíná na začátky. „Pak ale komunisté chtěli dělnické kádry na vysoké školy a já dostala možnost studovat. Byla jsem přijata na svou vysněnou školu – Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze,“ pokračovala. Během šestiletého studia pracovala v ateliéru profesorky Paličkové v oboru krajek a výšivek. Už během studia procházela každoročně měsíční praxí v n.p. Krajka, kde také po studiu zůstala po celý produktivní život. A doplnila i jednu zajímavost ze svého života: „Jsem z jednovaječných dvojčat a obě jsme vždycky byly naprosto stejně nadané. Sestra se nakonec vydala jinou cestou.“

Kniha je k dostání v kraslickém infocentru, grant ve výši 50 tisíc poskytlo i město Kraslice. „Výroba krajek má v našem městě dlouholetou a také slavnou tradici. Dá se bez nadsázky říct, že je to dokument o talentu a šikovných rukách i nezměrné vytrvalosti a pracovitosti,“ říká v úvodu knihy starosta Kraslic Roman Kotilínek.

Paličkování se věnuje paní Ševčíková stále, ale… „V kulturáku, kde byly moje práce ve vitrínách, tyto vitríny zrušili a udělali tam stěnu. To mi vzalo dech, ztratila jsem motivaci,“ postěžovala si.