Zpozornět by podle olomouckých vědců měli odborníci a včelaři hlavně v okolí Českých Budějovic či Plzně a právě v Podkrušnohoří. Nebezpečná sršeň asijská se již objevila v západní části České republiky, poprvé odchycena a identifikována byla v těchto dnech v okolí Plzně.

 „Přítomnost sršně asijské na Plzeňsku potvrzuje správnost naší predikce, která poukazuje na zvýšené riziko právě na západě Česka, a to zejména v okolí městských oblastí,“ uvádí Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP).

V Evropské unii je považována za vysoce rizikový druh hmyzu, který ohrožuje původní biodiverzitu.

„Sršeň asijská představuje vážnou hrozbu pro místní ekosystémy a může negativně ovlivnit zdravotní stav českých včelstev,“ upozorňuje včelař a odborný asistent z katedry biochemie PřF UP Jiří Danihlík.

Predikce olomouckých vědců

close Sršeň asijská, vhodnost prostředí v ČR. info Zdroj: Autor mapy Ondřej Biemann zoom_in Sršeň asijská, vhodnost prostředí v ČR.

Experti z přírodovědecké fakulty se proto před více než rokem kvůli rostoucímu riziku invaze sršně asijské do Česka rozhodli vytvořit model, který na základě dat o výskytu tohoto predátora v západní Evropě dokáže určit místa v České republice s nejpříhodnějšími podmínkami pro jeho šíření.

Predikce vhodného prostředí pro sršeň asijskou do roku 2060

close Sršeň asijská, vhodnost prostředí v ČR. info Zdroj: Autor mapy Ondřej Biemann zoom_in Sršeň asijská, vhodnost prostředí v ČR.

Z databází mapujících potvrzený výskyt sršně asijské v Evropě vybrali přes 2 000 pozorování tohoto hmyzu. Z průměrů dostupných klimatických dat z let 1991 až 2020 pak použili devět proměnných se statisticky největším vlivem na šíření sršně asijské.

Z vytvořeného počítačového modelu následně vyplynulo, že příhodné podmínky tomuto hmyzu nabízejí oblasti v západní části České republiky. Mezi vhodnými lokalitami nechybí ani Chebsko a Sokolovsko.

Jsme první na ráně

„S ostatními včelaři zatím situaci spíše pozorně sledujeme, zapojujeme se do monitoringu výskytu sršně. Nic víc zatím dělat nemůžeme, účinná obrana včelstev neexistuje,“ tvrdí sokolovský včelař Miroslav Paukner. Jediné co podle něj včelařů zbývá je sledovat přítomnost sršní a likvidovat hnízda. „Sršně asijské přilétají z Německa, bohužel jsme tu první na ráně. Musíme spolupracovat z kolegy z Německa, abychom šíření co nejvíce zabránili,“ dodává Paukner.

Velké rozdíly mezi západem a východem ČR

Z analyzovaných dat vyplývá, že z pohledu vhodných podmínek pro šíření sršně asijské panují velké rozdíly mezi západem a východem Česka.

„Poměrně důležitým prvkem ovlivňujícím vhodnost stanoviště pro sršeň asijskou se ukázaly rozdíly v teplotách a srážkách mezi létem a zimou. Na západě jsou tyto rozdíly menší, takže tyto oblasti jsou klimaticky stálejší, což sršním zřejmě vyhovuje,“ komentuje výsledky počítačového modelu Ondřej Biemann z katedry geoinformatiky.

Sršeň asijská se v Evropě vyskytuje především v těsné blízkosti lidských sídel, což se ukázalo jako ideální prostředí pro její šíření i v České republice. Tento dravý hmyz může hnízdit na různých místech, a to včetně budov, zahradních domků či stromů.

Pro následující období do roku 2050 je predikce získaná pomocí modelu obdobná, pouze se výrazně zvýšila vhodnost jednotlivých lokalit, které mají už nyní příhodné podmínky. „Vytvořený model a jednotlivé scénáře nám umožňují cíleně zaměřit naše preventivní opatření na oblasti, které jsou pro sršeň asijskou nejvhodnější. Můžeme tak zamezit šíření tohoto invazivního druhu především s ohledem na včelaření,“ dodává Jan Brus.

Kde hledat?

Primární (jarní) hnízda se nachází na skrytém místě chráněném před deštěm a větrem; např. kůlně na dřevo, na verandě, v zahradním přístřešku nebo na půdě. Většina sekundárních (letních) hnízd je postavena v koruně stromu vyšší než 10 metrů. Dalšími místy, kde mohou být postavena letní hnízda, jsou živé ploty, stodoly, pod střešním převisem nebo u fasády. Po nalezení hnízd či dospělců daný objekt vyfotografujte a zašlete k identifikaci. Sršeň asijská přezimuje jako jednotliví jedinci v chráněném úkrytu (štěrbiny pod kůrou, apod.).

Dosavadní data o šíření sršně asijské v Evropě podle odborníků ukazují, že klimatické podmínky v Česku tomuto druhu zatím příliš nevyhovují. Zejména chladný průběh zimy by mohl být pro sršeň asijskou fatální. „S ohledem na vývoj klimatu v následující dekádě je však nutné se na výskyt sršně asijské v české krajině připravit a je třeba najít fungující řešení k zabránění jejího šíření,“ uvádí Jiří Danihlík.

Včelaři napříč českou republikou jsou v pohotovosti a výskyt sršně asijské moniturují. Po hlášení jejího výskytu jim slouží veřejnosti i chytré aplikace, například organizace Chytrý včelař vytvořila aplikaci „Nahlaš sršně“.

Sršeň asijská

close Sršeň asijská. info Zdroj: Shutterstock zoom_in Sršeň asijská.

Jedná se o invazní druh blanokřídlého hmyzu původem z jihovýchodní Asie. V roce 2004 byl poddruh této sršně (Vespa velutina nigrithorax) náhodně zavlečen v kontejneru z Číny na území Francie, odkud se začal rychle šířit do okolních oblastí a postupně se přibližuje k hranicím Česka. Sršeň asijská je zhruba o 10 až 20 % menší než v České republice běžná sršeň obecná (Vespa crabro). Královny sršně asijské dosahují velikosti zhruba 32 mm a dělnice 22 mm. Jedná se ale o velmi dravého predátora, který se specializuje na lov hmyzu, zejména včel a dalších druhů opylujícího hmyzu. Včely tvoří až 70 % potravy sršně asijské, která tak výrazně decimuje včelstva a vyvolává oprávněné obavy nejen evropských včelařů. Sršeň asijská navíc způsobuje výrazné škody v ovocných sadech a na vinicích. Zdroj: PřF UP