„Jednoho dne jsem byl kamarádem pozvaný na oslavu narozenin na chatu," začal Petr své vyprávění. Zábava se protáhla do nočních hodin a alkohol samozřejmě tekl proudem. Když se přiblížila půlnoc, řada oslavujících odpadla, ale Petr ještě neměl dost. „Asi kolem půl jedné volal kamarád ze Sokolova, jestli bych s ním nejel na diskotéku. Přivítal jsem to, protože zábava na chatě fakt už vázla," pokračoval. Sedl do auta, vyzvedl kamaráda a bujné veselí pokračovalo do ranních hodin, kdy na diskotéce zůstalo pět lidí.

A pak někoho napadlo, že by mohli jet někam na snídani. „Já jediný jsem měl auto. Dva další kluci a dvě holky ke mně nasedli a jeli jsme." Petr byl dost opilý, cítil se unavený a po snídani na něj padla únava ještě větší. Přesto sedl do auta i se všemi čtyřmi kamarády a jeli. Chtěl být co nejrychleji doma, tak vytáhl rychlost téměř na 120 kilometrů v hodině. „Najednou mi vběhlo do cesty nějaké zvíře. Uklouzlo mi to a vjel jsem do příkopu kousek od pole. Jak jsem chtěl vyjet ven, nevšiml jsem si takového betonového propustku a v plné rychlosti to do něj napálil," popsal. Kromě jedné dívky všichni vyletěli z auta ven, protože ani jeden z nich nebyl připoutaný. Petr skončil v bezvědomí na silnici. Klukovi, který seděl za ním, plech z dveří doslova rozpáral břicho. Ostatní naštěstí vyvázli jen s drobnějšími zraněními. Všichni měli velké štěstí, že tudy za chvíli projíždělo auto, jehož řidič zavolal sanitu.

Kluka s poraněným břichem se podařilo zachránit. Nejhůře na tom byl právě Petr. Byl převezen do Prahy, kde podstoupil operaci hlavy a páteře. Po nehodě navíc ztratil paměť. Nepamatoval si nic nejen přímo z nehody, ale nepoznával rodiče, kamarády, nikoho. Byly před ním dlouhé měsíce léčby, rehabilitací, učil se znovu číst, psát. Ale hlavně se musel naučit žít na invalidním vozíku. „Učil jsem se, jak se chovat na vozíku, jak se dostat z postele na vozík, jak jíst a starat se sám o sebe," přiblížil. Největší oporou mu v tu dobu byla jeho maminka. Skončila v práci a začala se o svého syna starat.

Petr to nevzdal. Dneska má práci na městské policii v Sokolově, sportuje, jezdí autem uzpůsobeným pro vozíčkáře. Pořídil si handbike, kolo, kde šlape rukama, a začal dokonce závodit. Dostal se do party, která hraje florbal. „Vrátil jsem se do běžného života, jak jsem žil dřív, akorát jsem na vozíku," dodal. Za nehodu, kterou způsobil, dostal čtyřletou podmínku a na dva roky přišel o řidičák. Je rád, že se nikomu v autě nestalo nic vážného a všichni přežili.

Svůj příběh vypráví Petr Dlouhý studentům středních škol v rámci projektu Domu dětí a mládeže Sokolov Minuta v životě. Po besedě čekala studenty ještě zdravověda, vzdělávací blok s Policií ČR a na závěr i jízda na autotrenažéru. Kromě středních škol pořádá dům dětí dopravní výchovu i pro základní školy a mateřinky.

ČTĚTE TAKÉ:

Zvonařka zamířila do věže. Nové zvony musí souznít

Muž vykrádal zahradní chatky, způsobil škodu za 100 tisíc

Důchodkyně prodávala pervitin, přidal se i její manžel, hrozí jim pět let