Slovníková příručka Český antifašismus a odboj, vydaná nakladatelstvím Naše vojsko v roce 1987, nás informuje, že na Sokolovsku byly dva koncentrační tábory, a to ve Svatavě a Kraslicích. Historii svatavského koncentračního tábora zpracoval sokolovský historik Václav Němec a vyšla v roce 1966 v Sokolově. Kromě toho byla zpracována několik let poté publikace Francouzky ve Svatavě. Byly to vlastně vzpomínky Francouzek vězněných v koncentračním táboře ve Svatavě.

Data z kroniky

Historie koncentračního tábora v Kraslicích nebyla bohužel sepsána. Jsou známa jen některá data z kroniky, kterou zpracoval pan Václav Kotěšovec ve své Kraslické kronice, která vyšla v roce 2006.
A zde se píše! V roce 1941 byl zřízen přímo v objektu nynějšího závodu Semetex v ulici Čsl. armády (tehdy se ulice nazývala Hermann Göringstrasse) koncentrační tábor, kde byly vězněny ženy všech možných národů nacisty okupované Evropy. Závod byl za války v majetku firmy Hackenfelde se sídlem v Berlíně – Spandau. Zprvu vyráběl moskytové sítě pro Afrikacorps v Africe, později pak prošívané pokrývky pro Wehrmacht a ještě později zde byla zahájena výroba leteckých palubních přístrojů pro Luftwaffe.

Surové zacházení

Koncentrační tábor, kde bylo ubytováno několik stovek žen všech možných národností, se nacházel přímo na dvoře továrny, neměl tedy oplocení nabité elektrickým proudem a se strážnými věžemi. Byl zde však esesácký komandant se strážemi SS a vězeňské dozorkyně, jež byly stejně neurvalé a surové jako jejich mužské vzory.
Byly zde vězněny snad všechny národnosti ze zemí, které byly Němci okupovány. Byly zde Češky, Francouzky, Rusky i Ukrajinky, ale i židovky a cikánky.
Bylo zde i několik žen německé národnosti, dále Polky, Slovinky, ženy z Holandska i Belgie. Vězněné ženy trpěly nedostatkem potravin, byly podvyživené, jejich dozorkyně s nimi jednaly neurvale a surově. Všechny tyto ženy měly vězeňský pruhovaný šat. Zvláštností vězeňského komanda v Kraslicích bylo, že zde byly vězeňkyně stále přesunovány do jiných pracovních komand.
Někdy začátkem sedmdesátých let jsem se při svém pobytu v lázeňském domě odbojářů ve Františkových Lázních setkal s jistou paní Holomkovou z Hodonína, která byla asi jeden rok v pracovním komandu koncentračního tábora Kraslice a pak byla přesunuta do koncentračního tábora ve Svatavě. Takže prošla jak Kraslicemi, tak i Svatavou.
Jak byl kraslický koncentrační tábor osvobozen a jak skončili dozorci a dozorkyně tohoto tábora, známo není.

Zvrácená pavěda

Nacistická ideologie vycházela z velkoněmecké nacionální pavědy, z rasové ideologie nadřazenosti germánské rasy a z víry, že všechny negermánské národy jsou méněcenné a podřazené. A Němci věřili, že zvítězí a vítěz se nikomu nebude zpovídat ze svých činů.
Adolf Hitler jednou prohlásil: „Svěřte mně Německo na deset roků a nikdo ho nepozná.“ A měl v podstatě pravdu. V Německu rozbitá a naprosto zničená města, rozbitý a zničený průmysl, v každé rodině počítali ztráty svých příslušníků. V podstatě tedy měl skutečně pravdu.

Autor: Jiří John