Ti všichni se spolu s ostatními pedagogy opět nechávají vzdělávat v rámci projektu Bezpečná škola. Ten funguje v Sokolově třetím rokem a nehodlají zde toto téma podceňovat.

Příkladem je třídenní putování problematikou školské prevence a intervence v krizových situacích ve škole v rámci projektu pod taktovkou spolku Společně k bezpečí, zastoupeného Michaelou Veselou a Kateřinou Pospíšilovou.

„V Sokolově se snažíme velmi poctivě toto téma nepodceňovat a jít pomocí prevence všemi prostředky naproti tolik podceňovanému možnému nebezpečí, které může nastat ve školských zařízeních, a my na to chceme být připraveni,“ říká vedoucí oddělení prevence kriminality Městské policie v Sokolově Hana Procházková.

Kromě této aktivity chystá oddělení další dílčí prostředek do chodeb základních škol, a to barevné typové karty připravené složkami IZS v Sokolově a Karlovarském kraji ve velkých rozměrech, které informují „Co dělat, když…“.

Projekt Bezpečná škola v Sokolově ukázal za dobu svého fungování na řadu výhod. Našly se však i chyby v podobě pokulhávajících softwarových programů.

Město chce dohlížet a tlačit na to, aby byly dotaženy do konce a projekt fungoval v celém rozsahu. Zajišťovat si ho totiž budou už z podstatné většiny samotné školy.

„Softwarové vybavení předáváme samotným školám, které se budou o programy starat. Už to nebude město a jeho IT oddělení jako doposud,“ potvrdil starosta Sokolova Jan Picka.

Naopak co si nemohou na školách vynachválit, je fungující lidský faktor v podobě dohledové služby.

„Ta funguje výborně. Město proto uvolnilo další peníze pro školy, aby si mohly tyto nové posily ponechat a financovat,“ potvrdila místostarostka Renata Oulehlová.

Další součástí projektu jsou výše zmíněné přednášky a semináře. Ty se konají v Centru prevence při městské policii.

Zkoušena byla i sebeobrana, zejména starších ročníků na základních školách. Zde nebyla prý až taková zpětná vazba. Ředitelé škol, podle města, uvítali směrování finančních prostředků spíše směrem k dohledové službě, která je na každé ZŠ. Dříve se platila z prostředků úřadu práce, nyní ji financuje město. Služba, mimo jiné, u vchodu kontroluje, zda si každý žák označil čipem příchod, a v případě návštěvy cizí osoby tuto doprovází.