Téma postupného vyuhlení sokolovských dolů se stále častěji dostává do hovoru na nejrůznějších úrovních politiky. Je s tím totiž spojený obávaný problém s úbytkem pracovních příležitostí v regionu.

„Tím, jak postupně dojde k utlumení těžby, hrozí nárůst nezaměstnanosti a tomu se snažíme předejít. Jednáme se Sokolovskou uhelnou, úřady práce i odbory,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný (ČSSD). Zároveň upozornil na zdanění emisních povolenek. „Je to pro náš kraj velmi závažné téma, protože z regionu tak každoročně odplyne 500 milionů korun, což výrazně ovlivní sociální a ekonomickou situaci. Tyto peníze by přitom bylo možno využít na budování průmyslových zón jako přípravu k zajištění budoucích pracovních míst pro občany našeho kraje,“ vysvětlil svůj postoj hejtman.

A jak budoucí útlum těžby na Sokolovsku vnímají politici, kteří Českou republiku zastupují v Evropském parlamentu? Například europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM/GUE-NGL) přiznává, že to bude pro region znamenat obrovský problém. Také řekl, že v otázce těžebních limitů je pro jejich prolomení. „Ale pouze za podmínek dramatické kompenzace pro lidi, jichž se to týká,“ konstatoval Ransdorf, který na evropské úrovni pracuje ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. „Osobně si také myslím, že spalovat uhlí pro energetické účely je trochu luxus. Daleko lepší by bylo využívat uhlí jako surovinu pro chemický průmysl. Náš problém v energetice je ale takový, že my v podstatě nemáme moc šancí v oblasti obnovitelných zdrojů,“ doplnil.

Současně podotkl, že účinnost větrných elektráren v České republice je maximálně deset procent. „V Dánsku, kde fouká pořádně, je to třicet. V našich podmínkách větrná elektrárna pracuje 1 800 hodin za rok, solární elektrárna pak 500 hodin ročně,“ konkretizoval.