Před pěti lety to bylo pár stovek lidí. Letos v srpnu jich bylo v dole už přes pět tisíc. A další tisíce zůstávají nahoře v tamním infocentru. Co stojí za takovým zájmem a na co se mohou návštěvníci těšit v budoucnosti, nastínil ředitel sokolovského muzea, které důl spravuje, Michael Rund.

Kdy se začal Jeroným dostávat do povědomí lidí?

V roce 1982 byla objevena část dolu, která byla prohlášena za kulturní a poté národní kulturní památku. S tím souvisela řada následujících opatření. Od 90. let byla snaha o zpřístupnění dolu. O důl se starala Nadace Georgia Agricoly a poté se převedl na Karlovarský kraj. Poté se snaha ubírala zhruba dvěma směry. Tím prvním bylo vytvořit zázemí, jako je vstupní objekt s parkovištěm a infocentrum. Za druhé jsme chtěli důl zpřístupnit veřejnosti.

Rovná na Sokolovsku
Rovná měla být vzorová socialistická vesnice v pohraničí pro tisíc zemědělců

Kdy se to podařilo?

Oficiálně byl Jeroným zpřístupněn v roce 2013. Přesněji řečeno jedna jeho část. Vše za pomoci Nadace Georgia Agricoly, Karlovarského kraje a Ministerstva průmyslu a obchodu. Díky dotacím se pokračovalo a byly objeveny další části dolu. V tom chceme pokračovat nadále.

Dříve ani živáčka, dnes rušno. Čím si to vysvětlujete?

Jde především o fenomén internet a různé portály, které zvou k návštěvě Sokolovska. Velkou návštěvnost mají i stránky Toulky Karlovarským krajem, kde v počtu zhlédnutí Jeroným předčil například i Loket. Jsem rád, že se místo dostalo i do navigací. A těší nás i recenze na Googlu, které jsou velmi pozitivní.

Odkud lidé jezdí a jaké měsíce jsou oblíbené?

Kromě Čechů z celé republiky zde byli například turisté z Jihoafrické republiky, Zairu, Spojených států amerických, ale třeba i z Číny či Japonska. Hlavní nápor je v červenci a srpnu, to zde máme o jednoho průvodce navíc. Otevřeno je od dubna do října. Začínali jsme v roce 2013 na 320 návštěvnících. Rok nato už jich bylo přes 2 tisíce, pak přes čtyři, v roce 2018 zhruba 5 200 lidí a tak dále. Chodí se po skupinkách a denní kapacita je 60 lidí. A to se bavíme pouze o těch, kteří byli v dole. Další tisíce zůstávají nahoře a stačí jim si památku prohlédnout jen v infocentru. Od poloviny října do května je důl zavřený. Přezimují v něm totiž netopýři.

Mostovka Krejcarové lávky spojila oba břehy řeky Ohře
Mostovka Krejcarové lávky spojila oba břehy řeky Ohře

Čím je důl unikátní?

Podle odhadů poskytl důl Jeroným za celou historii asi 500–700 tun cínu. Nebyl proto nikdy tak bohatý a věhlasný jako jiná díla v okolí, zato se zachoval v původní podobě. V centrální části dolu se nacházejí impozantní komory ze 16. století. V řadě prostor jsou stěny a stropy zbarveny černě od sazí, které se usadily při sázení ohně. Stěny jsou zbrázděny rýhami po želízkách a špičácích tehdejších havířů.

Co plánujete do budoucna?

Chceme propojit další části. Zároveň však ponechat různé okruhy, aby se lidé mohli vracet a viděli zase něco jiného. Předpokládáme, kde se nacházejí další. Důl však nebude nikdy zpřístupněn komplet celý veřejnosti. Jde především o jeho zachování, na které dbají naši památkáři.