Jezero Medard má rozlohu 500 hektarů, což z něj v současné době činí největší umělé jezero v České republice. Cílem studie je navržení funkčního řešení využití území v okolí jezera s důrazem na udržitelný rozvoj, ekologii a zaměstnanost. „Odklon od uhelné energetiky nám umožňuje hledat nové příležitosti a kromě nových energetických aktivit je pro SUAS GROUP velmi důležité rozvíjet obrovský potenciál, který nám dávají naše rozlehlé lokality. Na dvou tisících hektarech, které lokalita Medard nabízí, chceme realizovat zásadní rozvojové změny s vlivem nejen na Sokolovsko, ale na celý Karlovarský kraj. Příprava území v okolí jezera Medard vytvoří základ pro další investice, které přinesou rozvoj lokality i celého regionu a podpoří investiční rozvojové projekty," řekl předseda dozorčí rady SUAS GROUP Jaroslav Rokos. 

Vizualizace od studia A8000.
Bydlení na vodě, rekreace nebo nové město. Proměna Medardu je projektem století

Radikální změnou však region prochází takřka neustále. Na historii nynějšího jezera Medard a Sokolovska se můžete podívat v naší fotogalerii z unikátních archivních fotografií.

Dnešní jezero Medard se nachází v dolovém území bývalého povrchového lomu Medard. Ten byl otevřen v roce 1918 a těžil v prostoru vymezeném v jižní části železniční trati Sokolov - Cheb, v severní části pak obcemi Kluč a Habartov. V průběhu své existence lom Medard přefáral další tři těžební lokality, tedy lom Libík (Dukla), důl Gustav a malolom Dvory. Samotný lom Medard byl složen ze dvou částí. Medard II., který ukončil ukončil těžbu 9. září 1975, a větší Medard I., kde se uhlí těžilo až do 31. března 2000.

"Celkově se z obou lomů Medard vytěžilo za celou životnost neuvěřitelných 211,6 milionu tun uhlí," konstatoval Rokos.

Jak upřesnil, těžba v lomu Medard byla ukončena předčasně z důvodu nízké poptávky po daném druhu uhlí a částečně také z důvodu problémů s písčitým nadložím. Po ukončení těžby v oblasti zůstalo deponováno přibližně 15 milionů tun nevytěženého uhlí sloje Anežka a přibližně milion tun sloje Antonín.

Deník zavítal do sociálně vyloučených lokalit v Sokolově
Deník zavítal do sociálně vyloučených lokalit v Sokolově, podívejte se

"V malém rozsahu byla těžba uhlí obnovena ještě v letech 2012 až 2021, kdy došlo souběžně se stabilizací narušených svahů v severovýchodní částí bývalého lomu k odtěžení části zbytkových zásob. Již před závěrem těžby bylo rozhodnuto o budoucí hydrické rekultivaci lomu," dodal Rokos.

Ta byla v letech 2008 až 2016 realizována formou zaplavení zbytkové jámy zhruba 89 miliony metrů krychlových vody z řeky Ohře na finální kótu 401 metrů, zbytek tvořily srážky nebo podzemní přítok. Samotné jezero disponuje stálým přítokem, kterým se stal Radvanovský potok. Rozloha dnešního jezera činí 500 hektarů. Jeho délka je čtyři kilometry, šířka zhruba 1,5 kilometru a objem činí 120 milionů metrů krychlových vody. Maximální hloubka jezera dosahuje 51 metrů.