Skutečnost, že nedaleko Šibeničního vrchu stojí rekreační chata Komtesa, která původně sloužila jako vila komtesy Eleonory z Beaufortu, dává tomuto místu ještě větší historický význam.

Historie Šibeničního vrchu sahá hluboko do minulosti. Už v roce 1399 získal Bečov hrdelní právo, což mu umožňovalo vykonávat trest smrti. První šibenice zde pravděpodobně vznikla jako dřevěná stavba, avšak v průběhu 16. století byla nahrazena kamennou konstrukcí podobnou té, kterou můžeme najít v nedalekém Horním Slavkově. Právo útrpné a výkon trestů zajišťoval v 17. a 18. století kat z Jáchymova, a toto popraviště sloužilo svému účelu až do roku 1765. Tehdy totiž císařovna Marie Terezie prováděla soudní reformy a mnoha městům bylo odebráno hrdelní právo, což vedlo ke zrušení většiny šibenic včetně té v Bečově.

Příběhy opuštěných budovPříběhy opuštěných budovZdroj: Deník

Historii místa se snaží podrobně zmapovat Jana Dyedeková, zapálená výletnice a provozovatelka penzionu Stará Pošta, která od dětství žije v Bečově nad Teplou. „V roce 2011 jsme s panem Luďkem Jašou napsali knihu Bečov – Perla Slavkovského lesa. Od té doby jsem začala ještě více chodit po blízkém okolí, ať už s kamarády nebo sama během covidové doby, kdy jsme nemohli pracovat,“ odpovídá paní Jana Dyedeková na dotaz, jak to, že toho tolik ví o místní historii.

Kruhová kamenná šibenice má průměr 4,8 metru a byla vysoká kolem tří metrů. Na vrchu se nacházely tři pilíře, přes které byly položené trámy, na kterých byli odsouzení věšeni. Do spodní části popraviště byl umístěn uzamykatelný vchod, aby se zabránilo krádežím mrtvol nebo jejich částem. Dnes se však zachovala pouze zhruba metr vysoká zeď o šířce 80 centimetrů.

Příběhy opuštěných budov najdete ZDE>>>

Díky skupině lidí z Karlových Varů, kteří si říkají "tajemství žlutého listu", se Janě podařilo dostat na zajímavá místa, kam se dříve nedostala. Tito lidé malují žluté lístky jinanu na různých místech v okolí Karlových Varů. Lístek Jinanu se nachází i na Šibeničním vrchu.

Jedinečnost Šibeničního vrchu spočívá v tom, že jde o vzácně dochovaný relikt historické šibenice na našem území. Většina těchto míst byla totiž v průběhu 18. a 19. století zbořena, a proto má Šibeniční vrch zvláštní historický význam. O Šibeničním vrchu vypráví Jana s vášní: „Stezku kolem Šibeničního vrchu bych doporučila všem lidem. Stezka je fyzicky nenáročná, a existuje několik okruhů, kterými můžete dojít na vrchol. Cestou na šibeniční vrch se nachází i krásná vyhlídka.“ Na otázku, co ji na Šibeničním vrchu zaujalo, usměje se a dodává: „Tohle místo je tajemné. Jako malí jsme s kamarády dováděli kolem bývalé katovny, která se nachází pod šibeničním vrchem. Moc se nám to líbilo, neboť to místo má atmosféru, kterou neumím popsat. Na samotný vrch jsme ale nechodili, neboť vše bylo zarostlé a jako malým nám místo připadalo strašidelné.“

Mnozí mu říkají Sokolovské moře. Medard je rekultivačním obrem
Medardu lidé říkají Sokolovské moře. Jezero je rekultivačním obrem

Nemovité památky hrdelního soudnictví a výkonu práva patří k vzácným a leckdy opomíjeným pozůstatkům historie, i přesto, že v minulosti byly spjaty s životem i smrtí tehdejších obyvatel. Temné minulosti naší historie se však nebáli dva badatelé, kteří podrobili šibeniční vrch archeologickému výzkumu, který díky svému rozsahu nemá v České republice obdoby. Tomáš Wizovský, současný kastelán státního hradu a zámku Bečov a ředitel ÚOP v Plzni Petr Sokol tu s přispěním města Bečov n. Teplou a Karlovarského kraje vybudovali unikátní naučnou stezku. A vzhledem k nečekané popularitě daného tématu pak též vydali i vícejazyčný tištěný průvodce "Hrdelní památky Karlovarského kraje", který mimo jiné mapuje i kamennou šibenici v Bečově nad Teplou. Stezka začíná u kostela sv. Jiří v Bečově a měří zhruba kilometr.

Zdroj: Šimon Bukovjan

Během archeologického výzkumu na místě byly nalezeny i části lidských kostí, což poskytuje důkazy o tom, že na šibenici skutečně probíhaly popravy. Je možné, že popravení byli pohřbeni v blízkém okolí, neboť kamenitý podklad šibenice nebyl vhodný pro pohřbívání. Bohužel mnoho záznamů o exekucích na tomto místě se nedochovalo, a tak se mnohé zůstává skryto v tajemství minulosti.

A co ještě můžeme v okolí Šibeničního vrchu objevit? „Od Šibeničního vrchu můžete jít na tzv. Homolku, což je vyvřelá sopka, která se vyskytuje již na pohlednicích z roku 1889, jež najdete v archivu města. Kromě toho jsou v okolí Bečova další zajímavá místa, o která se stará spolek lidí z místní botanické zahrady,“ vypráví Jana s nadšením.

Šibeniční vrch nad Bečovem (popraviště)
Kde stojí: Necelý kilometr jihovýchodně od malebného města Bečov se tyčí zalesněný Šibeniční vrch o nadmořské výšce 629 metrů.
GPS lokace: 50.0781069N, 12.8456264E
Kdy a kým byl postaven: Hrdelní právo získal Bečov roku 1399 v rámci dalších městských výsad a zřejmě hned poté vznikla jednoduchá dřevěná šibenice.
Kdy a jakou zažil největší slávu: Popravy konané v období 16. – 18. století.
Odkdy a proč chátrá: Většina těchto míst byla totiž v průběhu 18. a 19. století zbořena, a proto má Šibeniční vrch zvláštní historický význam. O ten se začali lidé zajímat až přibližně po roce 2000. V roce 2002 se otevřela lidem nově upravená stezka.