Světlo světa ve čtvrtek v podvečer spatřila ojedinělá publikace, která na téměř devíti stech stranách mapuje umění, památky a umělce na Sokolovsku do roku 1945. Kniha, jejíž tvorbě autoři Vladimír Prokop a Lukáš Smola věnovali několik let svých životů, obsahuje téměř 5000 obrazových materiálů a často odhaluje unikáty, které doposud nikdy nebyly zdokumentovány. Publikaci autoři slavnostně pokřtili před zraky přeplněné auly sokolovského gymnázia.

„Naše publikace zaplnila v literatuře o regionu prázdné místo. Umění a památky na Sokolovsku totiž doposud nikdo v historii uspokojivě nezmapoval – vždy se jednalo pouze o popis několika málo jednotlivých oblastí nebo pár útržků v encyklopediích," představil dílo pedagog sokolovského gymnázia Vladimír Prokop. Získávání informací a pořizování originálních fotografií však oba autory stály tisíce najezděných kilometrů a nekonečné hodiny strávené v archivech, depozitářích i u vlastních počítačů, kdy bylo třeba desítky tisíc pořízených snímků roztřídit. „Původně jsme měli představu zhruba o pěti stech stranách. Nakonec se publikace rozrostla na téměř devět set a i tak byla selekce informací jedním z našich největších problémů," přiznal Prokop.

Publikace vychází ve dvou svazcích a informace jsou v ní řazeny nikoliv podle abecedy, ale podle jednotlivých regionů Sokolovska. „Obsahuje snímky předmětů, které dříve doposud nikdy nespatřily světlo světa. Padesátku staveb, které byly dávno zbořeny a jejichž fotografie byly už příliš poničené, jsme nechali zrekonstruovat alespoň na kresbách," uvedl Prokop. Čtenář se tak při listování knihou podrobně dozví o zaniklých i existujících kostelech, kaplích, sochách, hradech, zámcích a tvrzích, ale třeba i o lidové architektuře, morových sloupech, smírčích křížích a hřbitovech. Publikace také obsahuje přehled regionálních umělců a jejich děl. „Nepřekročili jsme rok 1945, a to z několika zřejmých důvodů. Jedním z nich je vysídlení původního německého obyvatelstva, které zcela přerušilo kulturní kontinuitu v regionu. Následný sociální úpadek s tím úzce souvisí. A řadit socialistické paskvily mezi barokní mistry? To by bylo šílenství," uzavřel Prokop.