Olympijský oheň v čínském Pekingu uhasl a pompézně pojatá olympiáda v zemi porušující dlouhodobě lidská práva definitivně skončila. Čeští sportovci přivezli celkem šest cenných kovů a řadu dalších velmi dobrých umístění. Málokdo však zaregistroval, že o sportovní nesmrtelnost a medaile bojovala také rodačka ze Sokolova.
Byla jí veslařka Lenka Wechová, která však nereprezentovala Českou republiku, ale jejího západního souseda. Na svět přišla v Sokolově 9. dubna 1976, ale s rodiči se již za dva roky přestěhovala do Karlových Varů, odkud v roce 1981 emigrovala do tehdejší prozápadní Spolkové republiky Německo.
Tam vystudovala medicínu ve Freiburku a nastoupila jako lékařka na oddělení úrazové chirurgie a ortopedie.
Dnes žije v Bochumi a vedle náročného lékařského povolání se věnuje i výše zmíněnému veslování. Je členkou veslařského oddílu v Saarbrückenu, kde ji již několik let trénuje Ralf Holtmeyer. Prvního většího profesionálního úspěchu se dočkala v roce 1995 na mistrovství světa do 23 let, kde na čtyřce získala nejcennější medaili. O rok později skončila opět na čtyřce, ale již mezi dospělými na MS bronzová. V roce 2000 se dočkala možnosti startovat poprvé na olympijských hrách v australském Sydney. Na dvojce bez kormidelnice se dostala až do finále, kde skončila šestá.
Následovaly další desítky hodin tvrdého tréninku a další účasti na různých soutěžích. Přišly i další nezanedbatelné úspěchy. Připomeňme hlavně rok 2003, kdy se Lenka Wechová stala na dvojce bez a na osmě s kormidelnicí mistryní Německa a na světovém šampionátu dosáhla s osmou na nejvyšší stupínek a získala titul mistryně světa.
V roce 2004 se uskutečnila olympiáda ve starobylých Athénách, kde ve finále dosáhla 186 cm vysoká Lenka Wechová s osmou na pátou příčku. Jisté zklamání z olympijských her částečně zmírnil následný titul vícemistryně světa na osmě (2006) a také zisk cenného evropského zlata na dvojce (2007).
Na letošní olympiádě v Číně jsme ji mohli vidět hned ve dvou finálových závodech. Na osmě obsadila sedmou pozici a na dvojce skončila s kolegyní Derliengerovou po velkém boji těsně pod medailovými stupni na čtvrtém místě. Ani na třetí olympiádě se tak sokolovské rodačce, která vedle němčiny ovládá plynule angličtinu a stále velmi dobře i češtinu, nepodařilo získat cenný kov. Snad se na té další olympiádě v Londýně již dočká.
Radek Aubrecht