Pokud plánujete jednodenní výlet na Ohři, úsek ze Šabiny do Lokte je sice na kilometry tak akorát, velký problém ale budete mít s jídlem. Na celém úseku totiž není přímo u řeky ani jedna zastávka, kde se pořádně posilnit.
Přes léto budeme postupně mapovat jednotlivé části řeky. Vodácký sport se totiž stává stále více oblíbenějším a právě Ohře patří k těm hezčím řekám v republice. První rada tak zní: zajistit si včas lodě.
Přímo v Lokti fungují dvě půjčovny, které mají prakticky i hodně podobné ceny. Obě dvě také zajišťují dopravu lodí či nabízejí i průvodce po řece.
Jako první část Ohře jsme si vybrali už zmíněný úsek ze Šabiny do Lokte. Pokud někdo řeku jede celou, často je právě tato část v programu druhého či třetího dne.
Kemp v Šabině nabízí jen rozlehlou louku, pitná voda je až v obci, takže je nutné pro každý hrnek přejít houpací most na druhou stranu řeky. K dispozici jsou suché záchody a také stánek s občerstvením. Nabídka jídla je zde ale velmi omezená a pokud nění někdo výslovným milovníkem ohřátých klábás, bude mít asi smůlu. A kdo by chtěl večer zajít na pivo na druhý břech, vodácká hospůdka zde už nefunguje.
Příjemné překvapení ale na vodáky čeká o kousek dál – v Černém mlýně u jezu. Tento jez se nedá jezdit a přenáší se na pravé straně. A hned u místa, kde se vynášejí lodě na břech, je nové tábořiště. Malou posekanou louku doplňují slušné záchody a dostatek pitné vody. Nechybí zde ani nezbytný stánek s občerstvením, s jídlem je to ale stejné, jako o kousek výš v Šabině.
Nezbývá než vydržet do Sokolova. Proud teče celkem svižně, na vodáky zde nečeká žádné překvapení v podobě peřejí nebo mělčin. Průjezd Sokolovem je ale pomalý, řeka se zde hodně rozlévá do šířky a proud se mění na ´olej´. Za druhým mostem v Sokolově láká cedule vodáky do restaurace na levém břehu. Je možné sedět venku, k jídlu je možn ale dostat jen karbanátek na grilu, kuřecí prsa na grilu, klobásu, sálat nebo bagetu. Pro slušný oběd jsme si tak zašli do centra Sokolova na Staré náměstí . Je to kousek, ale za cenu toho, že spustíte z očí lodě. O pár desítek metrů dál je možné vystoupit před silničním mostem k restuaraci na levém břehu. Loni zde sice v restauraci patřící hotelu odmítali vodáky obsluhovat, letos zde seděl nejspíš nový provozovatel, který nás rozhodně nevyhodil, jen trochu smutně řekl, že ještě nemá od hygieny povolenou kuchyň. Snad od srpna…
Je také možné pokračovat do Královského Poříčí. Přírodní jez na začátku obce také není možné jet, lodě je možné přenést na obou březích. Za houpacím mostem v Těšocích je pak velmi slušný kemp i se sprchami. Jenže opět narážíme na malou nabídku jídla. Správce kempu nás odkazuje na hostinec v obci, která je prý vzdálený jen 350 metrů. Takže to opět znamená nechat zde lodě bez dozoru.
To už nás čeká poslední část výletu – podél cyklostezky do Lokte. Je to hezký a klidný úsek, jen trochu pomalejší. Před Loktem je pak přírodní jez, který je možné uprostřed bez problémů sjet. Pak ale nastává těžká zkouška. Jede se kolem amfiteátru a hradu, což je sice na pohled hezké místo, člověk na lodi má ale pocit, že řeka tady teče do kopce. A to má před sebou ještě umělý jez a poslední přírodní v Lokti. Oba dva se přenášejí vpravo. Hned za posledním jezem je možné vrátit lodě do půjčovny, nebo pokračovat kousek dál do loketského kempu. Ten nabízí velmi slušné sprchy a také hospůdku, kde to žije až do rána, i něco malého k jídlu, pro pořádný nášup se ale musí do města.
Příště pojedeme na dva dny z Lokte do Stráže.