Sedmitisícové Kraslice bez vody? Řada lidí si říká, že to snad ani není možné. Vodohospodáři ale bijí od loňska na poplach a avizují, že se tak může stát v případě, že se budou opakovat léta bez deště a další zimy bez sněhu.

„Při takovém scénáři musíme bohužel konstatovat, že Kraslice dostatek surové vody pro úpravu na pitnou vodu nemají," konstatoval jednatel KMS Otakar Mika. Zdroje vody jsou podle jeho slov čerpány především ze Stříbrného potoka, dále z menších zdrojů v Hraničné a na Bublavě. „Všechny tyto zdroje jsou však v případě dlouhotrvajícího sucha ohroženy," doplnil. V případě vyschnutí zdrojů by KMS nezbývalo nic jiného než nákladně vybudovat suchovod ze sousedního Německa, kam by se voda doplňovala.

Možností vybudování retenční nádrže se zabývá i město. „Loňské sucho ukázalo na skutečnost, která nebyla v minulosti řešena, protože k tomu nebyl důvod, že při déletrvajícím suchém, horkém počasí by mohlo dojít k potížím při zajištění pitné vody pro naše občany. Kraslická městská společnost dodávku pitné vody zajišťuje ze tří zdrojů. Jedním ze zdrojů pitné vody je Stříbrný potok, který však jako povrchový zdroj je velmi ovlivnitelný nedostatkem srážek a jeho průtoky zejména v letním období jsou někdy minimální."

„Provozovatel zdroje pitné vody je sice vázán povinností zachovat i za odběrným místem – jímáním, dostatečné množství vody ve vodním toku. Pokud je ale ve vodním toku vinou sucha vody málo, je problematické tuto povinnost splnit. Muselo by tedy nutně dojít k omezení nebo úplnému zastavení odběru a úpravna na pitnou vodu by neměla co zpracovávat," potvrdil starosta Kraslic Roman Kotilínek.

„Nevýhodou Kraslic a okolí je, že všechna voda stéká a odchází pryč. Proto vyvstala myšlenka, zda si vodu u nás tak trochu ´nepozdržet´ a zpomalit její odtok. Řešením by mohlo být vybudování právě retenční nádrže, která dokáže zachytit dostatečné množství vody pro její následnou úpravu," pokračoval. Vyvstává podle jeho slov otázka, proč právě hráz a ne jiné řešení, jako například zajištění odběru pitné vody z Německa, které je technicky možné. „Důvod je prostý. Chceme-li si zachovat vliv na cenu vody i v budoucnosti, jeví se jako nejvhodnější zachování nezávislosti na cizích zdrojích," poukázal Kotilínek.

Problémem jsou ovšem náklady na realizaci. „Vybudování nádrže o objemu asi 110 tisíc m3 by si vyžádalo investici podle kvalifikovaných odhadů zhruba 60 milionů. Není přitom v možnostech ani města, ani KMS, aby výstavbu financovaly z vlastních zdrojů. Za prvé to nedává smysl, protože KMS platí státu za odběr vody, a je proto nelogické, aby si ještě platila budování zdroje. Stejný názor zazněl i z Ministerstva zemědělství. A za druhé by investorovi nezbylo než promítnout tyto náklady do ceny vody pro spotřebitele, tedy domácnostem," sdělil Kotilínek. Tato varianta je však pro město nepřijatelná. „Usilujeme proto, aby tuto investiční akci na sebe převzal stát," dodal Kotilínek s tím, že o pomoc požádaly Kraslice i kraj.