"Umístit výtah do těchto prostor bude velmi složité. Město ale chce, aby byl objekt zpřístupněn i tělesně postiženým lidem," potvrdila radní Sokolova Iva Kalátová. V praxi by šlo o dva výtahy. Jeden by byl umístěný z boku, odkud se nyní odchází či přichází do divadla. Ten by vyvezl návštěvníky do vstupní haly, kde by se přemístili do výtahu druhého. Vše bude záležet na tom, zda bude město úspěšné v žádosti o dotaci z fondu spravedlivé transformace. Projekt byl zadán v létě a měl by být hotov do konce tohoto roku. Z něho také vzejdou náklady. Co se týká střešní krytiny a barvy fasády, mají hlavní slovo památkáři.

Před více než deseti lety byl v plánu prosklený tubus zvenku známý na historických budovách z řady zemí v celé Evropě i ve spřátelených městech Sokolova Saafeldu a Schwandorfu v Německu. V Sokolově však neprošel. Výtahy byly před zhruba 15 lety i ve velkém projektu oprav za stovky milionů korun. Ten ztroskotal na financích a Hornický dům se tak začal opravovat na etapy. Projekty výtahů jsou zastaralé a musely se aktualizovat. Město chtělo tehdy čerpat peníze z takzvaných norských fondů a postavit za ně výtahy z boční strany objektu. Narazilo však na několik komplikací, a tak raději od nápadu čerpat z těchto fondů ustoupilo. Zůstal tehdy projekt za 600 tisíc a příslib vedení města, že bude hledat jiné zdroje.

Záchrana sesunutého svahu v Kraslicích začne v květnu. Stát bude 12,6 milionu
Záchrana sesunutého svahu v Kraslicích začne v květnu. Stát bude 12,6 milionu

V současné době je ve fondu spravedlivé transformace alokováno 220 milionů korun. Ty jsou určené v Karlovarském kraji na obnovu území. Jde například o veřejné služby, kulturu, sport nebo rekreaci. Finanční podpory mají umožnit regionům a lidem řešit negativní sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace na klimaticky neutrální ekonomiku.

Hornický dům

Byl postaven v letech 1923 – 1925 podle návrhu architekta Rudolfa Welse. Prostředky na stavbu byly získány z takzvaného fndu pro sociální péči horníků, který spravovalo Ministerstvo veřejných prací – odbor pro sociální péči hornickou. Majitelem Hornického domu (německy Bergarbeiterheim) byl československý stát a dne 4. 10. 1925 byl předaný do péče revírní rady, která reprezentovala horníky, respektive hornické organizace. Stal se důležitým střediskem společenského, politického a kulturního života a až do odtržení pohraničí byl i jedním z mála center antifašistických sil v okrese. V letech 1969 – 1970 byl objekt rozsáhle rekonstruován. Fasáda Hornického domu byla obložena bílými mramorovými deskami, byla vyměněna okna a upravena střecha. V současné době je Hornický dům sídlem Městského domu kultury a je využíván ke kulturním účelům.

Zdroj: Roman Cichocki