Fotograf Gerd Eiselt, od kterého Mendelova univerzita v Brně získala souhlas s publikací snímků, zvíře zachytil v okolí města Bad Gottleuba-Berggießhübel, tedy oblasti na levém břehu Labe mezi městy Drážďany a Ústí na Labem. Což je vzdušnou čarou asi devadesát kilometrů od místa vypouštění. Je to už druhý potvrzený záznam tohoto jedince ze stejné oblasti během června. Zprávu zveřejnila Mendelova univerzita v Brně.

“Vlk je podle pořízených fotografií v dobré kondici. Už na začátku jsme avizovali, že je několik možností, jak se bude situace s vlkem vyvíjet. Buď se připojí k mateřské smečce, nebo bude hledat nové teritorium. Je zřejmé, že mladý samec jednoznačně opustil mateřskou smečku a je ve stádiu rozptylu. Podobně jako jiní jedinci ve stejném věku se může přemisťovat na značné vzdálenosti,“ uvedl Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa LDF MENDELU, který se dlouhodobě věnuje potravní a populační ekologii velkých šelem v podmínkách střední Evropy. Příkladem jsou nedávné přesuny jedinců z Rakouska nebo Polska do České republiky, kde si mladí jedinci stabilizovali vlastní teritorium. „Jestli se mladý samec z Krušných hor usadil u Drážďan trvale, ukáže další období. Osud jedince budeme i nadále sledovat,“ dodal Duľa.

Otto Hoffman při představení letošního Dětského filmového festivalu, který bude patřit filmu Tři oříšky pro Popelku
Natáčení legendární Popelky: Drama v zákulisí, zvracení a rybářský sníh

Zdokumentování pohybu je důležité pro vyhodnocení historicky prvního vypouštění úspěšně vyléčeného vlka v Česku. Vzhledem k velké mobilitě těchto zvířat je přitom nutná mezinárodní spolupráce s německými organizacemi zabývajícími se monitoringem a výzkumem vlků. „Navzdory spekulacím o tom, že ve volné přírodě vlk živoří, se znovu potvrdilo, že jeho vypuštění bylo nejlepší možné řešení. A svědčí také o dobré přípravě v záchranné stanici ČSOP Vlašim v koordinaci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR,“ zhodnotil zoolog.

Zhruba měsíc po vypuštění vlka do krušnohorské přírody bohužel přestal fungovat telemetrický obojek. Vědci proto jeho pohyb nadále sledovali pomocí fotopastí. V únoru jej opakovaně zachytila fotopast Hnutí DUHA v okolí Božího Daru, v březnu se objevil na fotopasti místních myslivců poblíž Karlových Varů. V dalších měsících však byly zprávy o jeho výskytu jen sporadické.