Jejich revírem je rybník Tajch v Šindelové. Je únor, mrzne až praští, a z auta vystupuje dvojice Jaroslav Sloboda a Simon Lorenz. V ruce sekyru, ale nejedou na zabijačku ani kácet stromy v lese. Míří přímo na zamrzlou hladinu rybníka. Je mínus 12 stupňů Celsia a oni si musejí vysekat díru do ledu, aby se pak mohli s úsměvem ponořit do vody, která má půl stupně. Kolem občas někdo projde zabalený v bundě a čepici a zvědavě se ohlíží, co že ti dva dělají. „Snad tam nechcete vlézt,“ ptají se jich. Ano chtějí.

„Je to úžasná věc. Otužováním si posilujeme imunitní systém, zocelujeme tělo i mysl. Doporučuji každému,“ říká Jaroslav Sloboda z Kraslic. Otužovat se začal vloni a snaží se chodit dvakrát týdně. A když to časově nevychází, poradil si jinak.

Jaroslav Sloboda, Simon Lorenz a Mojmír Václavek (zleva).Jaroslav Sloboda, Simon Lorenz a Mojmír Václavek (zleva).Zdroj: Deník/Roman Cichocki

„Na balkoně mám sud s vodou a když nestíhám zajet na rybník, tak se ponořím do něj,“ vysvětluje se smíchem svou domácí vychytávku.

Ozdravné účinky ledové vody si pochvaluje i jeho parťák Simon Lorenz. „Získávám jakousi vytrvalost, prokrvujeme tělo, posilujeme imunitu. Po otužování a plavání v ledové vodě se člověk cítí dobře, pozitivně,“ říká.

Stavba stanice s denním seismografem v Chlumu Svaté Maří.
K zemětřesení dochází na Chebsku i Kraslicku prakticky neustále

K otužování se dostával postupně, spíše nárazově. Až vloni se do toho opřel jak se říká naplno. Inspiroval ho jeho strýc Mojmír Václavek. Ten je mezi otužilci známým pojmem a ledovou vodu si oblíbil už dávno.

„Mojmír se otužuje zhruba deset let a nechybí ani na extrémní ledové míli,“ dodává Lorenz.

Jde o trať na řece Labe v nádherném prostředí mezi Labským a Pražským mostem v Hradci Králové. Ledová míle se ve světě plave od roku 2009, na minimální vzdálenosti 1609,3 metru, ve vodě o teplotě do pěti stupňů Celsia. Extrémní ledová míle pak do pouhých dvou stupňů Celsia.

Zvykání těla na chlad je v dnešní době takzvaně in. O jeho popularitě ostatně svědčí i záplava otužilců na sociálních sítích.

„Dříve to byl fenomén starší generace. Postupně začalo otužování získávat na popularitě a dnes se mu věnuje i spousta mladých lidí,“ dodává dvojice kraslických otužilců.