Ten se nachází v centru města hned vedle tamního kostela. Prostranství s hřištěm v oddychové zóně se tak od loňska, kdy si město připomnělo výročí 200 let od narození tohoto rodáka, nazývá Dotzauerův park. S nápadem přišel tamní Spolek přátel města Kraslice.
V parčíku je nově nainstalované pítko, součástí je pak speciální nerezový plech, na kterém jsou vypáleny iniciály Dotzauera a dobová data. Narodil se 25. července 1816 v Kraslicích a zemřel v Praze 31. května 1887. Byl českým podnikatelem, obchodníkem a významnou osobností veřejného života. V 2. polovině 19. století dokonce poslancem Českého zemského sněmu.

V letech 1846 až 1860 byl členem předsednictva Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách. Od roku 1848 působil jako hejtman pražské Národní gardy. V roce 1850 se stal členem a v roce 1862 viceprezidentem pražské obchodní a živnostenské komory. Nakonec se v letech 1874 až 1884 ujal funkce prezidenta komory a jako její reprezentant byl zvolen do Českého zemského sněmu, kde patřil mezi německé liberály. V letech 1861 až 1870 byl členem pražské městské rady a předsedou stavební komise Rudolfina. V roce 1863 se podílel na založení České eskontní banky, dále působil jako ředitel Hypoteční banky království Českého a předseda správní rady České banky Union.

V roce 1870 podpořil vydání díla svého otce Johanna Floriana Topographie der Stadt Graßlitz sammt Ortschaften im Jahre 1821. Podporoval činnost německých spolků, jako byl Spolek pro dějiny Němců v Čechách, dále pražský mužský pěvecký sbor či německé turistické spolky v českých zemích. Zasloužil se o zřízení hudebně-nástrojářské školy, školy výšivek, měšťanské školy či chudobince v Kraslicích a houslařské školy v Lubech.

Za zmínku také stojí, že prosadil stavbu železnice z Prahy do Chebu a lokálních tratí z Chomutova do Vejprt a ze Sokolova do rodných Kraslic. V roce 1887 založil muzeum v Kraslicích ze svých soukromých sbírek. V Kraslicích stála na jeho počest bronzová socha, která byla zničena po druhé světové válce.