Zaniklé město Čistá je plné známek dávné lidské existence. Archeologické relikty tu najdete doslova na každém kroku. Ať už se jedná o zachovalá sklepení domů, fragmenty dlažby někdejšího kostela nebo třeba i stromořadí, která dříve lemovala silnici směrem na Krásno či místní rybník. Odborníci proto zdůrazňují, že zaniklá hornická města lze dnes považovat za plnohodnotné archeologické lokality.

„Zaniklé město Čistá neboli Lauterbach dnes patří mezi chronicky známé lokality, kterým ale archeologové až doposud nepřisuzovali valný význam. Obsahují přitom známky osídlení po celá staletí," upozornil archeolog Národního památkového ústavu Filip Prekop. Cílem výzkumu v Čisté, který proběhl v loňském roce, tak bylo shromáždit známá vyobrazení zaniklého města a lokalizovat tak historicky nejcennější stavby, jejichž pozůstatky už dnes zakryla vegetace. „Zmínky o Čisté se v pramenech objevují už od 13. století. Největšího rozmachu město dosáhlo ve druhé polovině 16. století v souvislosti s těžbou cínu. V 19. století pak bylo naopak postiženo útlumem těžby a po 2. světové válce bylo město úmyslně srovnáno se zemí," popsal Prekop ve stručnosti historii Čisté. Ovšem i to, co dnes z města zbylo, má s dřívějším osídlením přímou souvislost. „Ač se to na první pohled nemusí zdát, laserové skenování terénu ukázalo, že většina objektů v lokalitě má přímý vztah k dřívější zástavbě nebo členění města. Dá se říct, že archeologické nálezy tu jsou téměř na každém kroku. Našli jsme 20 zachovalých suterénů domů, stejně tak i velké množství různých movitých předmětů," poukázal archeolog.

Při výzkumu se tak podařilo podle dobových snímků najít sklepení někdejší radnice nebo obchodníkova domu. „Lokalizovali jsme i kostel – fragmenty jeho dlažby v některých místech byly už deset nebo patnáct centimetrů pod povrchem. Obecně celý výzkum byl k našemu překvapení velmi pozitivní, což z Čisté činí plnohodnotnou archeologickou lokalitu," doplnil Prekop. Zajímavostí je také to, že doplňující dendrologický průzkum dokázal mezi náletovými dřevinami odhalit někdejší aleje, například kaštanovou podél silnice na Krásno nebo javorovou u místního rybníka.