Jedním z horských záchranářů, jenž se v západní části Krušných hor stará o lidi, kteří se tam dostanou do nesnází, je pětatřicetiletý Miroslav Račko z okrsku Bublava. Ten u Horské služby ČR slouží už 11 let. I po takové době si dobře vzpomíná, jak těžké byly začátky. Dnes ho těší, že bublavští horští záchranáři už několik měsíců slouží ve zbrusu nové služebně, která je přímo na svahu tamního skicentra.

„Členem Horské služby jsem od roku 2005, ale o její práci jsem se zajímal už od roku 1998," říká horský záchranář. Ten podle svých slov nikde nezapomene, jak byly náročné úplné začátky. „První kontakt s HS byl v sezoně 1998-99, kdy jsme ještě s kolegou Františkem Gotzem byli vysláni na zimní oblastní prověrky na Boží Dar. V té době jsme v podstatě nevěděli, do čeho jdeme, a taky jsme podle toho dopadli. Ukázalo se, že na sobě budu muset ještě dost zamakat, abych se následně mohl stát členem Horské služby."

A jak vypadá celoroční příprava horského záchranáře a co vše musí absolvovat? „Horská služba má svůj systém vzdělávání (doškolení). Jako dobrovolný člen HS musím absolvovat tři doškolení za rok, která jsou zaměřena na zdravovědu, práci s horolezeckou technikou, orientaci v terénu, transport z nepřístupného terénu, skalní záchranu, evakuaci z lanových drah, lyžování atd. Záběr je poměrně široký. Dále musíme každý rok splnit fyzické prověrky, na což máme čtyři možnosti. Jako zaměstnanec absolvuji ještě další dvě republiková doškolení s podobným zaměřením," poukázal. „Dále v každém měsíci absolvujeme tzv. metodický den. Jako letecký záchranář absolvuji ještě několik doškolení s leteckou záchrannou službou. Práce u Horské služby je specifická, takže musíme být připraveni i na technicky a fyzicky náročné zásahy. Tomu odpovídá i naše vybavení," pokračuje Račko.

Nelze podle něj jednoznačně říct, který z dosavadních zásahů byl pro něj nejnáročnější. „Nemám to takto rozdělené. Při stážích na letecké záchrance se dostávám ke složitějším zásahům. Pokud bych měl přeci jen vybrat, tak nejnáročnější zásah, hlavně po psychické stránce, byl u tragické nehody mého kamaráda a kolegy od Horské služby. To mám před očima dodnes."

Miroslav Račko už slouží společně se svými kolegy v nové služebně. „Na tuto stanici jsme čekali dlouhá léta. Svůj účel plní perfektně. Je na strategickém a dobře přístupném místě. A věřím, že i návštěvníci hor, kteří potřebují naši pomoc, se v ní budou cítit lépe než v provizorním zázemí, ve kterém jsme fungovali doposud," dodal.