Dav bouří … do arény pomalu vstupují dva gladiátoři … pevným pohledem zkoumají svého soupeře … zatínají pěsti. Bosé nohy nedočkavě přešlapují a svaly, které vypadají jako vyřezané ze dřeva, se připravují k maximálnímu výkonu. Ve vzduchu je cítit napětí a očekávání nelítostného souboje dvou hrdinů. Zvítězit může jen ten nejsilnější … už je to tady … rychlý výpad a zničující úder posílá jednoho z borců k zemi … je konec …

Nejde o historický výjev z římského kolosea, kde do sebe řezali otroci a bojovali o holý život, ale o jednu z vrcholných scén ultimativních zápasů, které koncem minulého týdne hostil zimní stadion v Karlových Varech. Do města se sjeli borci nejtvrdšího sportu světa – chtěli zdejšímu publiku ukázat svou mrštnost, sílu, odhodlání a schopnost udolat soupeře.

Ultimativním bojům nezasvěcení říkají zápasy bez pravidel. Jeho příznivci však připojují slůvko téměř. Přiznávají, že jde o velice tvrdé metody, jak skolit soupeře. Sportovní morálku si však nenechají upřít. Ve světě těchto novodobých gladiátorů je možné vládnout jen v rámci jasně stanovených zákonů.
Nikdo nesmí na soupeře použít smrtelné údery, je zakázáno kousat, škrábat, píchat do očí, trhat uši nebo ústa, kopat do rozkroku nebo zasahovat rivala loktem do hlavy. Pokud jeden z bojovníků zaklepá na zem, nebo jinak dá najevo kapitulaci, je konec zápasu. To musí ctít všichni bez rozdílu.

Kdo se rozhodl v Karlových Varech nasát atmosféru ultimativních duelů a přišel na zimní stadion, rázem se ocitl v úplně jiném světě. Vstoupil do krajiny borců ovládajících nejrůznější bojové styly. Někdo měl v záloze chvaty jiu-jitsu, další chtěl využít mrštnost získanou tréninkem capoeiry. Většina střetnutí ale stejně končila na zemi, nebezpečným chvatem s názvem anakonda. Ta přiškrtí a přinutí ke kapitulaci i toho největšího borce.
Svoji nepostradatelnou roli zde hraje ji postřeh a stoprocentní koordinace těla. Jakékoli zaváhání nebo nepozornost bývá okamžitě krutě potrestána – ničivým kopem nebo tupým úderem lépe připraveného oponenta.

Publikum čekalo na nevšední událost s neskrývanou nedočkavostí. Divoce burácelo při jakémkoli zdržení nebo oddálení zápasů. Bylo se totiž na co těšit.
Kromě osmi soubojů v kategorii superfight byla na pořadu dne i bitva o pás evropského šampióna organizace WFCA, která celou akci zaštítila. Do ringu – oktagonu – osmistěnné klece – postupně vstoupili gladiátoři z Německa, Brazílie, Slovenska, Ruska, Portugalska, Francie, Rakouska a Holandska. Nejpočetnější byl tábor českých gigantů. Těm také připadlo nejvíce vítězství.

Své umění nezapřela například česká smršť Michal Háša. Ten na zemi udolal Ivana Rodrigueze z Brazílie. Někdy zápas končil zřetelným KO, vzdáním soupeře nebo zásahem rozhodčího, který bitvu zastavil v zájmu zdraví uhasínajícího reka.
To bylo i v případě devátého a současně finálního zápasu mezi Jaroslavem Číňanem Pohorským z Chodova a Furdjelem de Wind z Holandska. Český bojovník si nevedl špatně, naděje na evropský titul mu ale nekompromisně vzala hadí technika soupeře.
„Už dopředu jsem věděl, že mi půjde po nohách. Bohužel jsem nestihl včas zareagovat a tak mně dostal na zem. Tam mě potom uškrtil ještě dříve, než jsem ho mohl přemoci já,“ přiznal otevřeně Poborský.
„Já to považuji za dobrou zkušenost. I prohraný zápas má totiž svoji cenu,“ doplnil. Současně poznamenal, že si velice váží podpory, jaké se mu dostalo od domácího publika. „Kotel byl naprosto skvělý. Až jsem z toho byl trochu nervózní,“ zavzpomínal na atmosféru večera chodovský bojovník.

Pro Poborského to v žádném případě neznamená konec. Naopak. V nejbližší době očekává další výzvu. „Každý měsíc bych měl mít nějaký zápas. V srpnu jsem pak pozvaný do Portugalska na mistrovství světa,“ sdělil Číňan.
Novým šampiónem v kategorii do 74 kilogramů se tak i přes nevoli publika stal Holanďan.

A jak se připravený program líbil divákům?
„Na podobných zápasech jsem byl vůbec poprvé. A musím přiznat, že to bylo hodně zajímavé. Rád bych také podotkl, že chování účastníků bylo vysoce profesionální. Na férové a sportovní chování nezapomněli, ani když do sebe mlátili hlava nehlava,“ řekl otevřeně svůj názor jeden z návštěvníků akce Hynek Ureš ze Sokolova.
„V jednom momentě mi ale doslova zatrnulo. To když stojící borec šlápl ležícímu soupeři do obličeje,“ doplnil Ureš s tím, že na tento zákrok publikum svorně reagovalo odmítavým hučením.