Od té doby má pocit, že se vše obrací k lepšímu a začíná se jí dařit. Na začátku všeho byla tíživá bytová situace a nemožnost platit stále se zvyšující nájemné. „Z 11 tisíc byla nakonec ta finální částka 15 tisíc. Ta už pro mě byla neúnosná," začala své vyprávění Veronika Š., která už druhý měsíc žije v sokolovském azylovém domě. Maminka pěti malých dětí na krátký čas našla útočiště u své matky, ale zanedlouho musela své bydlení řešit znovu. Rodina se musela rozdělit.

„Dvojčátka byla celou dobu u svého táty, protože máme střídavou péči a dalo se s ním domluvit, Pavlík, nejstarší syn, zůstal u mé mamky a já s Verunkou a Davídkem jsem se potloukala všelijak po kamarádech," pokračovala. Nakonec díky Odboru sociálně právní ochrany dětí dostali nabídku jít do azylového domu. Hned ten samý den, kdy se nastěhovali, se dozvěděla, že bude místo i pro její ostatní děti. Že bude moct být se svými brášky, měla radost i čtyřletá Verunka. „Když jsme se to tenkrát dozvěděli, řekla mi: Maminko, tohleto se ti povedlo," uvedla Veronika Š. Dnes má pocit, že se jí začíná dařit, má brigádu a v azylovém domě našla veškerou pomoc, kterou potřebovala. „Vypadá to na lepší zítřky," uzavřela s úsměvem.

Sokolovský azylový dům nefunguje pouze jako zařízení pro matky s dětmi, ale služby poskytuje i jednotlivcům, mužům i ženám, maminkám, rodinám, a dokonce i tatínkům s dětmi. „V celé republice jsou jen asi dva domy, které fungují pro tatínky s dětmi, my jsme jeden z nich," uvedla Jaromíra Fajtová, vedoucí azylových domů, s tím, že teď právě je u nich jeden tatínek se dvěma malými dětmi. Ubytovány jsou tu i dvě kompletní rodiny.

V Sokolově spádově zajištují celý Karlovarský kraj, a pokud je kapacita, nebrání se ani přijmout lidi z jiných krajů. Kapacita je momentálně naplněna z 85 procent. Kromě azylových domů mají klienti k dispozici i dva takzvané startovací byty.

Věková hranice je různá. „Od 18 let a máme tady i lidi ve starobním důchodu," podotkla Fajtová. Senioři začínají být velmi častou cílovou skupinou. „Bydlel jsem u svého šváry. Ten si vzal dvě děti svého bráchy a já jsem pak spal asi rok v Habartově v lese, než jsem se dostal sem," řekl třiašedesátiletý Stanislav Tyrpekl.

Azylovému domu pomáhají například i obchodní řetězce. Ve čtvrtek předali zástupci jednoho z nich šek na 51 793 korun jako výtěžek ze zákaznické sbírky. (žip)