Jmenuji se Eva Hakelová, jsem z dětského domova který je nejlepší, tedy z Horního Slavkova, učím se v Chebu na kuchařku, kde jsem i na intru, je to tam super, jsem vůbec ráda, že tam jsem. Do domova jsem se dostala už ve třech letech. To když rodiče společně s námi, ještě s mým bratrem, vyhodil strejda v zimě z baráku. Bylo to od něho krutý!

Tuto informaci jsem se dozvěděla od mých rodičů. Mám dvě sestry a staršího bratra, sestry jsou stále se mnou v domově. Setra Lůca, té je 16 let a chodí stále na základku, ale čím chce být, to nám tají!
Sestra Andy je nejmladší, 15 let, chodí do 6. třídy, ráda hraje na klávesy, většinou mě doprovází při akci na Nejmilejším koncertu, to je pro dětské domovy.

Nejstarší Luboš, ten už v zařízení není, padlo mu 18 let a zmizel dřív, než jsme očekávali. Bydlí u své přítelkyně v našem městě, takže ho občas jdu navštívit, i když toho moc nenamluví, ale vždy ho ráda vidím.. Mimo to, že strašně ráda píši, chodím do lidušky na zpěv, kde mě zdokonaluje pan Dalibor Kaplan, který má se mnou velkou trpělivost, když se rozezpívám, tak se vždy u toho směji, asi 5 minut…

Nyní momentálně píši do bulvárního tisku Šíp, kam jsem se dostala náhodně díky paní Klárce Chábové, patří jí vděk!! To abych byla lepší a lepší v psaní, tak chodím na doučování českého jazyka a také jsem se přihlásila na angličtinu, kterou mám dvakrát týdně, díky patří paní Podvalské Jarmile, která mi to umožnila…

Strašně mě to baví, zpěv je pro mě takový start do nového života, stále hledám na internetu nějaké pěvecké soutěže, prozpěvuji si všude, kde se dá!!
Mám v domově i fajn kamarády, kteří mě nikdy nezradili, Pepu, Denču, Vášu, Tomiho a Terku, mám Vás moc ráda. Také skupinová teta Marta je super, vždy, když mám problém, tak jdu za ní a pomůže mi, myslím, že je asi jediná, která toto nám dětem umí dát.

Mám ji nejradši, je to jako moje maminka, dává mi vždy rady do života a toho si velmi cením, jednou to budu potřebovat, i když se někdy chytneme, ale pořád tě mám nejradši!

Také teta Martina je super, vím, nemá mě zas tak úplně v lásce, ale já ji mám ráda, dělá pro nás všechno, vyzdobila naši skupinu, dala jí nový „kabát“.
Teta kuchařka Míla, je to bombová teta, nejenom umí skvěle vařit, ale je to druhá náhrada mé maminky. Když neslouží teta Marta, tak jdu za Mílou a ta mi vždy, ale opravdu vždycky pomůže. Teto, jsi skvělá, mám tě moc ráda.

Život v domově je opravdu těžký, zvyknout si na to, jak jde někdo po chodníku a ukazují si, haha, ta je v děcáku.. je to sprostý, ale občas mi rupnou nervy a pořádně jim dám!! Mé sestry mi jsou vším, co mám.., nevím, jaké to bude, až odejdu z domova, chtěla bych pro ně udělat první poslední, ale nejde to, nebo to pro ně udělám a ony si toho ani nevšimnou…

Mám Vás ráda …