Dnes je sice sobota(6. října), a tudíž můžeme déle spát, ale přesto vstanu ráda. Čeká nás totiž hezký den. Jedeme na výlet s pionýry z Habartova do Zoologické zahrady v Ústí nad Labem. Všichni už čekají u autobusu a po kontrole počtu naším vedoucím Fandou Kováčem autobus může vyrazit. Dlouhá cesta nám rychle ubíhá, a již netrpělivě čekáme u vstupní brány do ZOO.

Nejprve zhlédneme vystoupení šikovného lachtana Moritze, jenž nám předvádí své chytré kousky (skáče přes kruh, klouže se, hraje si s míčem a tyčí, stydí se a na závěr nám všem zatleská). Vracíme se k dolnímu vchodu, kde na nás již čeká tzv. zoovláček. Urychleně nasedáme a překonáváme převýšení 93 metrů. Vláček bravurně zvládá zatáčky a svých 40 pasažérů převáží k horní bráně zoologické zahrady. Je to příjemné, neboť teď nás čeká už jen cesta dolů z kopce.

Rozdělujeme se na několik skupinek. Za chvilku už pozorujeme slonice Kalu a Delhi na jejich pravidelné procházce po areálu ZOO. V horní části ZOO jsou i moje nejoblíbenější zvířata – žirafy. Bohužel jsou dost vzdálené, ale fotoaparát je přiblíží. Můžeme alespoň porovnat svou velikost s výškou narozené žirafy na panelu u výběhu.

Nosorožci vedle se líně válí, ale my už míříme do dětského koutku, kde si můžeme na zvířata i sáhnout a nakrmit je. Kozy kamerunské a lama se s námi ochotně mazlí a berou nám granule z ruky. Také my si můžeme zaskotačit v dětském koutku na klouzačkách, prolézačkách a houpačkách. Je čas také i na malé občerstvení.

V exotáriu pak můžeme kromě hadů, ještěrů, žab sledovat i krmení dravých piraň. U šelem pozorujeme zamilovaný pár lvů a uvnitř pavilonů si své znalosti ze světa zvířat můžeme vyzkoušet v malém kvízu. Můžeme si např. sáhnout na vypreparovanou kůži některých zvířat a hádat, kterému z nich patřila.
Poté už spěcháme k výběhu malajských medvědů. Ošetřovatelé jim namazali stromy medem a medvídci ochotně vyhledávají a mlsají svoji dobrůtku. Pak už rychle zpět ke slonicím. Začíná jejich cvičení. Po cvičení se můžeme zeptat na všechno, co nás napadne, ochotného ošetřovatele slonic. Cestou zpět mě zaujali krásné zebry, lamy, velbloudi a gepardi. S gepardy jsme se i umělecky vyfotografovali.

To nejlepší nás však ještě čekalo – orangutani bornejští. Ve své kleci předváděli své kousky samec Ňuňák, samice Ňuninka a jejich synové, sedmiletý Ámos a do dneška bezejmenný, neposedný, letos v lednu narozený nezbedník.

Ňuňák byl hlavní hvězdou z filmu „Dva lidi ze ZOO“ a s lidmi komunikoval přes sklo. Křest malého orangutana, jenž dostal jméno Budi (z malajštiny – ctnostný), jsme už díky pokročilému času nestihli. Kmotry malého Budiho byli naši reprezentanti v lehké atletice, tyčkařka Kateřina Baďurová a skokan do výšky Tomáš Janků.

Zhlédli jsme ještě krmení tuleňů a vyrobili jsme si pěknou pamětní minci. Výlet do zoologické zahrady se nám moc líbil.