"Cítím naštvání a bezmoc. Jde ale o rozhodnutí Ústavního soudu se kterým nic neuděláme. Ústava je jedna věc, realita pak druhá. Bezdoplatkové zóny byl sice malý nástroj, ale v řadě konkrétních případů pomohl. Tím pravým nástrojem, který zamezí kšeftovat obchodníkům s chudobou, je cenová mapa. Po té marně volají obce již roky," říká místostarosta Sokolova Jan Picka. Právě Sokolov byl jedním z prvních měst, kde bezdoplatkové zóny zavedli. U nově příchozích obyvatel tak nemuseli vyplácet jednu ze sociálních dávek na bydlení.

Bezdoplatkové zóny mají i v Karlových Varech a Chebu. „Z mého pohledu to není žádná zásadní záležitost, protože v Chebu máme momentálně jednu bezdoplatkovou zónu, která je omezena na problémový panelák v Hálkově ulici, který se stejně momentálně vystěhovává a předělává na ubytovnu pro dělníky, takže tady bezdoplatková zóna nebude mít smysl," říká starosta Chebu Antonín Jalovec.

Zavedli ji podle něj především proto, že je k tomu přinutila okolní města, která je začala vyhlašovat na rozsáhlých částech svého území, jako například Sokolov nebo Aš. „Pokud je po rozhodnutí Ústavního soudu plošný zákaz tohoto opatření, tak se pro nás všechny podmínky srovnají. Myslím si, že pro město Cheb to nebude znamenat významný rozdíl oproti současnému stavu," dodal Jalovec.

V Karlových Varech se takzvaná bezdoplatková zóna týká jen ubytovny Tygr na Moskevské ulici. "Samozřejmě na rozhodnutí Ústavního soudu budeme muset také reagovat, naši právníci si to budou muset důkladně prostudovat. V našem městě jde o ubytovnu Tygr, která není v majetku města. Až nabyde změna účinnosti, zrušíme dané opatření obecné povahy," reagovala mluvčí magistrátu Helena Kyselá.

Soud vyhověl návrhu skupiny 17 senátorů, kteří ho podali již v roce 2017. Bezdoplatkové zóny podle Ústavního soudu zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení.