Nejpozději v září myslivci již musí začít s přikrmováním zvěře. Mají k tomu hned několik důvodů. V tomto období je trávicí trakt zvěře přizpůsoben příjmu jadrné potravy. Myslivci mohou díky přikrmování snadněji monitorovat zvěř, sledovat její migraci, hodnotit zdravotní stav zvěře a monitorovat početnost jednotlivých druhů.

Energeticky bohatá krmiva se v těle zvěře přeměňují na tukové zásoby, které rozhodují o životě a smrti zvěře v zimním období. Důležitější než množství je pravidelnost předkládaných krmiv, jejich kvalita a důsledné zabránění zaplísnění. Vhodným přikrmováním lze snížit škody zvěří na zemědělských a lesních kulturách na minimum.

Přikrmování má za cíl eliminovat negativní působení člověka na přírodu, které má stále narůstající tendenci. Náklady hradí myslivci z nahospodařených prostředků mysliveckých sdružení či z vlastních rodinných rozpočtů.

Jak tvrdí stará myslivecká zásada „poslední snop z pole, první zrno do zásypů“, tedy s přikrmováním začít hned po sklizni obilnin. K tomu lze využít i krmitelné zemědělské a potravinářské odpady ze zpracovávané sklizně z polí. Současně probíhá kontrola technického stavu přikrmovacích zařízení.
Projevy vandalizmu stále přibývají, zvláště v příměstských oblastech. Rovněž je nutné zkontrolovat umístění krmelců v návaznosti na plochy oseté ozimými obilovinami a hlavně ozimou řepkou. O novém umístění krmného zařízení se musí uživatel honitby dohodnout s majitelem pozemku, což je nejenom slušnost, ale i povinnost vycházející ze Zákona o myslivosti, který garantuje v tomto směru práva majiteli pozemku.

Bažantům a zajícům je nutno pravidelně doplňovat přiměřené množství jadrných krmiv a obilních odpadů do „zásypů“, což jsou zastřešené plochy 2 x 2 metry, ve kterých je předkládané krmivo chráněno před zaplísněním.

Je nutno krmit tak, aby bažanti nalézali potravu na více místech. Pokud bažanti nenaleznou ve svém okolí dostatek potravy, vydávají se potravu hledat, což pro myslivce není žádoucí, neboť dochází k rozprchávání bažantů do volné krajiny, kde jsou ohroženi hlavně predátory a vlivy civilizace.
Při současném zatížení přírody působením člověka a mnoha různorodých zájmů jednotlivých skupin lidí je přikrmování zvěře nezbytnost. Jak bylo uvedeno, nemá smysl přikrmovat jadrnými krmivy až v zimě.

Nárazové, sentimentální přeplnění krmelců o Vánocích může zvěři způsobit vážné zdravotní komplikace i hromadné úhyny, což je dáno nastavením hormonálního systému zvěře.