Medvědy jsme vyhubili. Přicházejí jen na návštěvu

Víkendový kondiční běh se změnil v malé drama, když běžec uviděl medvěda. Šelma, kterou zahlédl v lesním porostu poblíž zlínského Kudlova, naštěstí neměla agresivní sklony.

„Událost oznámil muž, který si byl zaběhat a medvěda spatřil poblíž žluté turistické trasy na ulici Březovská. Podle něj se jednalo o dospělého jedince bez mláďat a známek zjevného poranění, který následně odběhl východním směrem,“ uvedla zlínská městská policie v sobotu 11. května na svém webu.

Podle nalezených stop se hmotnost medvěda odhaduje asi na 200 kilogramů. Na Moravu přiběhl ze Slovenska, a tam se také krátce na to vrátil.


Nahrává se anketa ...

Ačkoliv na sousedním Slovensku se množství medvědů odhaduje asi na 1300 zvířat, v Česku se objevují jen výjimečně. Na našem území byli vyhubeni v 19. století.

„Od 70. let 20. století přicházejí ze slovenských Karpat a pohybují se převážně na Moravě a ve Slezsku, především v Beskydech, kde se nepravidelně vyskytuje pouze jeden až několik málo jedinců,“ informuje server Šelmy.

Podle serveru Evropu obývá asi 50 tisíc medvědů, z nich plné tři čtvrtiny žijí v Rusku, ostatní především ve Skandinávii, Pobaltí, v Karpatech, na Balkáně, v Dinárech a Alpách, izolované populace se nacházejí na Pyrenejském a Apeninském poloostrově.

15 faktů o medvědech:

Zdroj: Youtube

Severský obr v Krkonoších

Ještě větším překvapením než medvěd na Zlínsku byl los v Krkonoších. „Na tísňové lince Správy KRNAP jsme včera přijali opakovaná hlášení o pozorování potulujícího se losa evropského v okolí východokrkonošského Žacléře. Jedná se o druh, který zde byl doma a člověk jej v minulosti vyhubil,“ uvedl 6. května web Správy KRNAP.

Los evropský je největší zástupce čeledi jelenovitých. Až do 15. století žil i ve střední Evropě, ale pak byl vyhuben. Dospělý samec může vážit 350 – 450 kilogramů a dosahovat výšky přes dva metry.

„Je předčasné spekulovat o tom, zda se losi v Krkonoších usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují. Každopádně to je dobrá zpráva o stavu naší přírody,“ uvedl ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.

Los není pro člověka nebezpečný. „Jde o plaché zvíře, které stejně jako jiní živočichové může být agresivní, ale zpravidla jen když člověk ohrožuje mláďata v přítomnosti matky,“ upozorňuje Správa KRNAP.

Zavilý šakal se objevuje na Pálavě

Zatímco los k nám přišel ze severu, další zajímavé zvíře k nám přiběhlo z jihu. Setkání se šakalem by člověk předpokládal spíše v jižních a exotičtějších zemích, stále častěji je však k vidění například v oblasti jihomoravské Pálavy.

Poprvé se zde objevil v roce 2004, a od té doby byl jeho pohyb v těchto místech zaznamenán ještě několikrát, podruhé o šest let později. „Mezi katastry obcí Klobouky u Brna a Morkůvky na Břeclavsku byl 26. prosince 2010 nalezen uhynulý samec šakala obecného. Jedná se o druhý dokladovaný nález této šelmy v České republice,“ uvedl server Myslivost.

Setkání se šakalem však stále zůstáva raritou. Podle přírodovědců k nám tato zvířata přicházejí zřejmě z Balkánu, ale jejich výskyt je už několik desítek let prokázán i na jižním Slovensku. Šakal vypadá jako malý vlk a lidé by si ho mohli splést i s liškou - šakal má však kratší ocas.

Sup hnědý patří mezi ohrožené druhy.Sup hnědý patří mezi ohrožené druhy.Zdroj: se souhlasem Pavla Štěpánka

Vzácný sup s vysílačkou

Pálava se zřejmě stává oblibenou destinací cizokrajných zvířat. V březnu nad ní totiž kroužil sup. Omyl je vyloučen – šlo totiž o ptáka s vysílačkou, takže jeho pohyb byl sledován, a navíc se ho podařilo i vyfotografovat.

Samice supa hnědého, která dostala jméno Fremuth pochází ze Španělska, odkud se před dvěma lety dostala do Bulharska, aby podpořila populaci supů v pohoří Stará Planina. Fremuth dostala satelitní vysílačku a od svého vypuštění v červenci 2022 nalétala už více než 19 tisíc kilometrů.

Z psa, který byl dříve plný životní energie, je dnes zvíře, které sotva chodí.
Stačilo jediné infikované klíště. Labrador Fála trpí a sotva se hýbe

Od 28. února letošního roku se pták zdržoval v okolí Vídně, kde jej zaznamenaly desítky pozorovatelů. „V neděli 3. března se přesunul sup na Pálavu a přenocoval v Milovickém lese v oboře Bulhary,“ sdělil Deníku ornitolog David Horal. Další den se pohyboval v oblasti Pálavy a noc strávil v okolí Trenčína.

Sup hnědý, který patří mezi ohrožené druhy, je majestátní pták – jeho rozpětí křídel dosahuje téměř tří metrů. „Supi plní v přírodě úlohu jakési zdravotní policie – létají nad krajinou a svým dokonalým zrakem pátrají po zdechlinách zvířat, kterými se živí, a tím je pomáhají odklízet. Zužitkují je tak dokonale, že zbudou jen kosti, a nedělá jim problém ani zahnilé maso, které jiná zvířata žrát nemohou,“ píše web Zoo Praha.

Lososi se vracejí pomalu

Máte rádi lososa? Pak víte, že jde o pochoutku, která se k nám musí dovážet. Kdysi však lososi bývali tak běžnou součástí českého jídelníčku, že se recepty na jejich úpravu objevily i v kuchařce slavné Magdaleny Dobromily Rettigové.

Tyto krásné a chutné ryby plavaly v Ohři, Orlici, Vltavě či Otavě, ale pak zcela vymizely. Lososi jsou totiž tažné ryby s poměrně komplikovaným životním cyklem, které z dalekých moří táhnou proti proudu řek až na vzdálená trdliště na horních tocích.

Nejdříve se lososi vrátili do říček Kamenice a Lachsbach v Českém a Saském Švýcarsku, později se  podařilo prosadit stavby rybích přechodů na Kamenici, Ploučnici, Ohři a Labi. Projekt je náročný na finance i práci a potýká se s řadou problémů, včetně některých neukázněných rybářů. Přesto i nadále pokračuje.

I když po cestě dokážou překonávat neuvěřitelné překážky, na některé prostě nestačí. Jsou to právě ty, které budují lidé.

„Posledním zásahem na českém území byla výstavba zdymadla ve Střekově v Ústí nad Labem v roce 1936. Tato stavba zcela znemožnila tah lososů do českých řek,“ vysvětluje web Českého rybářského svazu. Lososům navíc nesvědčilo ani stoupající znečištění řek.

V roce 1997 navázal Český rybářský svaz spolupráci s Německým rybářským svazem, aby společně vrátily lososa do povodí Labe. Cílem projektu Losos 2000 je vytvořit v českých řekách stabilní a na umělém vysazování nezávislou populaci.

Kočka divoká zachycená v CHKO Křivoklátsko.Kočka divoká zachycená v CHKO Křivoklátsko.Zdroj: se souhlaasem AOPK ČR

Kočka divoká je chráněná

Kočka u nás není ničím zvláštním. Zcela jinak je to ovšem s kočkou divokou. Tato krásná šelma u nás byla vyhubena už na přelomu 18. a 19. století. Jedním z důvodů byla zřejmě přeměna českých lesů na smrkové monokultury, intenzivní lesnické hospodaření a lov. V posledních letech však záběry z fotopastí naznačují, že se kočka divoká vrací do své domoviny.

Dnes žije hlavně v lesích na moravsko-slovenském pomezí, několik koček se objevuje na Šumavě a v Českém lese. V poslední době se podle přírodovědců jejich populace stabilně vyskytuje v Doupovských horách, a podle Deníku nedávno kočky divoké zachytily fotopasti v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Kočka divoká se podobá svým zdomácnělým příbuzným. Je však větší a podstatně zavalitější: váží až osm kilogramů. Je chráněným druhem a je klasifikována jako kriticky ohrožená, takže se nesmí střílet ani hubit jiným způsobem.

Rys umí i plavat

Další nádhernou kočkovitou šelmou, kterou jsme z naší přírody kdysi vyhnali, je rys ostrovid. „ Po dlouhou dobu byl rys velmi oceňovanou trofejí a byl považován i za škůdce v lese,“ vysvětluje portál Národního parku Šumava.

Délka jeho těla dosahuje 70 až 120 centimetrů, výška v kohoutku je 50 až 70 centimetrů, má krátký a jakoby uťatý ocas. Jeho hmotnost bývá nejčastěji okolo 20 kilogramů. Rys ostrovid je největší kočkovitou šelmou v Evropě. K jeho zajímavým schopnostem patří plavání.

V České republice žijí v současnosti pouze dvě stálé populace rysa. První populace pobývá v Beskydech a sousedních Javorníkách. Loni se odhadovalo, že se tam vyskytuje deset až 15 dospělých rysů. Druhá populace žije na Šumavě a v okolí. Podle odhadu se tam loni pohybovalo asi 120 dospělých rysů. Občas můžeme rysa zaznamenat i v jiných oblastech.

Nádherné orly hubí otrávené návnady

Mezi zvířata, která byla na našem území kdysi vyhubena, ale dnes se k nám úspěšně vracejí, patří vzácný a chráněný orel mořský. Je to největší evropský dravec a zároveň největší orel žijící v Česku. Rozpětí jeho křídel dosahuje až 2,5 metru.

„Druhový název orla mořského je zavádějící, vyskytuje se totiž spíše než v blízkosti moří v oblastech rybníků, velkých jezer a řek na celé severní polokouli, kromě Ameriky,“ upozorňuje web Zoo Liberec

Orli mořští hnízdili na našem území poměrně běžně až do 19. století. Kvůli pronásledování lidmi u nás však postupně přestali hnízdit a jejich poslední hnízdiště zanikla ve 20. letech minulého století. Svůj pobyt u nás pak na dlouhou dobu omezili pouze na zimování.

Návratu orla mořského do české přírody začali v 70. letech minulého století pomáhat ochránci přírody. V letech 1978–1985 bylo v Česku vypuštěno devět orlů mořských, kteří byli odchováni v zajetí. Společně se zimujícími orly, vytvořili základ pro páry, které začaly hnízdit v jižních Čechách.

„Populace orlů mořských se v České republice v posledních letech rozšiřuje. Za posledních 20 let víme o zhruba stovce párů,“ řekl Deníku ornitolog Marek Haluzík.

Tito nádherní dravci začali v poslední době hnízdit dokonce i na Karvinsku, jehož příroda se zotavuje po dlouholeté devastující těžbě uhlí.

I když se orlové mořští živí převážně uhynulými zvířaty, některým lidem zřejmě jejich existence velmi vadí a snaží se je hubit. V současné době tyto dravce ohrožují zejména otrávené návnady. „Takovouto krutou a barbarskou smrtí u nás uhynou stovky dravých ptáků ročně,“ upozorňuje web Česká krajina.

Orel mořský

Vlk není oblíbený ani dnes

Vlk je zvíře opředené řadou mýtů. Jako velmi kruté stvoření ho známe i z pohádek. „Vlk evropský byl u nás běžným zvířetem až do konce 17. století. Intenzivněji se začal lovit zhruba od poloviny 17. století a jeho početnost výrazně klesala asi od začátku 18. století, až byla původní populace zcela vyhubena,“ uvádí portál Myslivost.

Pandí mravenec je na první pohled docela sympatické zvířátko
Hmyz, který vypadá jako panda a působí roztomile. Jeho bodnutí ale skolí i krávu

V posledních letech se ochranáři radují z návratu vlků do české přírody, ale reakce na život v blízkosti vlčích smeček nejsou jen kladné. Stěžují si jak chovatelé ovcí, jejichž stáda se stávají cílem vlčích útoků, tak myslivci.

Kde se dnes můžeme setkat s vlky? „Kromě smečky v Ralsku, která představuje jediné vnitrozemské teritorium, se vlci vyskytují především v pohraničí – na Šumavě, v Českém lese, Krušných horách, v Českém Švýcarsku a Lužických horách, Českém středohoří i Jizerských horách, dále na Broumovsku, v Beskydech a Bílých Karpatech,“ informuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.

Ohrožený motýl od Dunaje přiletěl do Čech

Česko navštěvují také motýli, kteří kteří tady nejsou tak úplně doma. Před dvěma lety byl takový druh nalezen v Českém lese. Podle přírodovědců jde o první geneticky potvrzený nález kriticky ohroženého hnědáska podunajského na území celých Čech.

„Doposud se předpokládalo, že se tento druh v ČR vyskytuje pouze v lesostepích jižní Moravy. Současný nález z Českého lesa tak lze považovat za senzaci,“ řekla tehdy Deníku zooložka Zuzana Blažková.

Zajímáte se o zvířata a jejich život? Další zajímavé články věnující se světu zvířat najdete v sekci související články pod tímto textem.