V sobotu 16. prosince do Česka dorazily přibližně dvě desítky chrtů plemene greyhound. Jednalo se o poslední transport psů v tomto roce. Ročně proběhnou čtyři. „Za dvanáct let, co fungujeme, jsme dovezli z Irska více než 1400 chrtů, adoptovalo je přibližně 700 rodin,“ vypočítává mluvčí spolku Chrti v nouzi Jolana Juříčková.
Do Česka se dostávají průměrně tříletí, čtyřletí psi, jejichž dostihová kariéra je u konce. V Irsku je nečeká žádný parádní důchod. Ale trýznivý osud. „Dostihoví psi snad nejsou vnímáni ani jako zvířata, přirovnala bych vztah jejich majitelů k nim vztahu k motorce. Dokud jezdí a je šance, že díky ní vyhraju, starám se o ni. Jak se rozbije, dám ji do šrotu. A koupím si lepší,“ popisuje Juříčková.
Ochránci zvířat vyhráli boj s úředním šimlem a v Česku začali nabízet k adopci do rodin psy, kteří prošli laboratorními pokusy:
Do roku 2015 byl chrt klasifikovaný jako hospodářské zvíře, podobně jako kráva nebo slepice.
V Irsku se podle tamního tisku narodí ročně okolo třiceti tisíc chrtů pro dostihy, což je obrovské množství. „Průměrně se v tomto odvětví chová až o tisíc procent více štěňat, než je potřeba, což vede k utracení šesti tisíc psů ročně. A to jen proto, že nejsou dostatečně rychlí,“ uvedly Trinity News na konci roku 2022. Další tisíce psů ročně jsou zabity v pozdějším věku kvůli malé výkonnosti.
V Irsku je možné psa veterinárně utratit za poplatek, který odpovídá asi tisíci korunám. „Pokud má ale chovatel takových psů třeba dvacet, třicet za sezónu, už je to pro něj velká částka. Psi tak končí někde ve stodole ponecháni svému osudu, bez jídla. Nebo jsou zabíjeni načerno,“ přiblížila Juříčková.
Zastřeleni, nebo utopeni
Irský tisk přináší pravidelně případy brutálních excesů. „Chrti jsou stříleni, topeni nebo mrzačeni, když přestanou být užiteční,“ shrnuly The Irish Times. Kvůli tetování a čipům, které psi mají pro identifikaci, jim majitelé uřezávají uši nebo vyřezávají čipy z těla. Zdravotně ale trpí i psi ve výkonu. Majitelé je dopují růstovými hormony, adrenalinem a dokonce i kokainem.
Do adopcí v Česku, ale také na Slovensku, Rakousku, Itálii a dalších evropských zemí, se chrti dostávají poté, co je ještě přímo v Irsku zachrání dobrovolnické organizace. Někteří „osvícenější“ majitelé tam vysloužilé závodníky umisťují. Na farmách a v útulcích pak psi čekají na nové rodiny.
Chrti v Česku běhají pro radost
Chrtí plemena nabírají na oblibě také v Česku. V roce 2003 vznikla Česká greyhound dostihová federace. Dostihy jsou ale považovány za hobby, vydělat na nich v Česku není možné. Oficiální sázkové kanceláře sázky na chrtí dostihy nevypisují.
Adopční poplatek ve výši osm tisíc korun zahrnuje i náklady na cestu. Do Česka se dostávají stvoření, která neví nic o životě mimo rytmus klec-náklaďák-závodiště.
„Od věku štěněte ten pes nikoho v podstatě nemá, jen trenéry. Přijíždějí naprosto pokorná zvířata, pro které je člověk Pánbůh. Absolutně ho respektuje a je nesmírně vděčný. Za pohlazení, za jídlo,“ doplnila chovatelka. „U nás se naučí milovat lidi a věřit jim,“ dodala.
V Irsku jsou chrtí dostihy, navzdory snahám aktivistů i řady politiků, nadále populárním sportem. Je štědře dotovaný skrze dotace a granty od irské vlády. „Od roku 2001 vláda do tohoto odvětví vložila 310 miliondopů euro (v přepočtu téměř osm miliard korun),“ publikovaly Trinity News.
close
info
Zdroj: se svolením organizace Chrti v nouzi
zoom_in
Během závodů dochází i k fatálním zraněním zvířat
Jedním z důvodů jsou i ekonomické přínosy. V tomto průmyslu nachází zaměstnání okolo čtyř tisíc lidí napřímo, dalších asi deset tisíc na něm ekonomicky profituje. V pětimilionovém Irsku je to pro politiky silný argument.
